Vložit recept
Recept na zvýšení imunity podle našich babiček: Pomohou švestky, zázvorová voda i cucání česneku
Podzim je tu a s ním přichází i chladnější a méně vlídné počasí, které s sebou přináší nachlazení a virózy. Obranou proti nim je zvýšená imunita. Ten nejlepší i nejlevnější způsob, jak si imunitu zvýšit, je napodobit v tom, co jíme, naše předky.
Naše (pra)babičky a (pra)dědečkové, aniž v lékárně vyhazovali peníze za přírodní doplňky stravy (často pochybné kvality) nebo atakovali fitcentra, zvyšovali svou fyzickou kondici sklizní brambor a další zemědělskou činností. Na zimu prostě musela být úroda pod střechou. A tomu přizpůsobili jídelníček, protože potřebovali, aby měli tělo odolné dešti i plískanicím a nemarodili. Věděli sice, že největší zdroj síly je tmavé maso, ovšem bylo hodně vzácné, takže museli hledat náhradní možnosti.
Jaké bylinky vám pomohou při chřipce a nachlazení?>>>
Hovězí jen v neděli
Zkuste si dopřávat hovězí maso podobně, jako to dělali naši předci: jen v neděli k obědu (ne k večeři, pro zažívací soustavu je těžko stravitelné). Ušetříte, a ještě se budete cítit lépe. Častá konzumace tmavého masa totiž bývá příčinou dny, srdečních a cévních chorob. K posílení organismu pomohou i ryby jako losos, tuňák nebo sardinky.
Zkuste tyto recepty:
Losos na másle a limetách se šťouchanými bramborami
Sardinky v ostré rajčatové omáčce
Blahodárné švestky
Na podzim dozrává také ovoce. Kromě jablek například švestky, které dokážou velmi účinně vyčistit střeva, a jak známo, vše, co prospívá střevům, přispívá i k lepší imunitě. Švestky mají také protizánětlivé účinky, pomáhají posilovat nervový systém a zvyšují odolnost vůči stresu. Vychutnejte si je samotné, v moučnících, s masem nebo si je zavařte či usušte na zimu.
Kuřecí prsa s broskvemi a švestkami
Jezte, co právě dozrává
Začátkem podzimu je stále ještě šance, že seženete opravdu čerstvou, a ne skleníkovou zeleninu. Zkuste třeba dnes už polozapomenutý pastinák. Zdravá je bílá ředkev, červená řepa, kedlubny, křen, houby, na posílení imunity se výtečně hodí cibule, česnek nebo kysané zelí. Vhodné je pít ráno na lačno horkou vodu se zázvorem a před ní sklenku vlažné vody s citronem. A výborná je samozřejmě i dýně, která se dá připravit na mnoho způsobů.
Pečená máslová dýně je skvělá
Zkuste tyto recepty:
Dýňové karí se špenátem a čočkou
Zeleninu si uvařte
Vývar ze zeleniny se hodí celý podzim a zimu. Naopak omezte některé druhy syrové zeleniny. Například rajčata či papriky organismus ochlazují. Pokud o ně stojíte, tak z nich udělejte třeba lečo, ať už klasické, nebo třeba zapečené. Hodí se také vařené obilniny, zejména jáhly, rýže nebo pohanka.
Zkuste tyto recepty:
Přidejte vhodné bílkoviny a zdravé tuky
Tělo v chladném období také vyžaduje víc bílkovin. Ideálním zdrojem jsou luštěniny (obzvlášť bílé fazole). Z masa je výtečná krůta a králík. Mají hodně proteinu a minimum tuku.
Zima a hlavně mráz tělo vysušují, není proto od věci dát si občas potraviny bohaté na zdravé tuky, jako jsou ořechy a semínka.
Zkuste tyto recepty:
Toskánské těstoviny s fazolemi
Polévka s bílými fazolemi
Léčivý česnek a cibule
Tělo si v sychravých podzimních dnech žádá teplo a ochranu v podobě potravin, které mají antioxidační účinky. Při začátku nachlazení je dobré dát si do úst na půl hodiny stroužek česneku, pak ho vyplivnout a vypít horkou vodu se spoustou čerstvého zázvoru. Určitě nic nezkazíte, když do jídelníčku přidáte víc cibule.
Zahřejte se teplou snídaní
Důležitá je v podzimním období snídaně, ideálně teplá, která vás zahřeje, zvedne vám náladu a dodá tělu energii. Dejte si třeba ovesnou kaši s jablky a skořicí nebo batátové lívance se slaninou, javorovým sirupem a ořechy.
Ráno si dejte teplou snídani, třeba ovesnou kaši
Domácí lékárna
Pokud nachlazení přejde v kašel, stále platí osvědčený recept – smíchat nakrájenou cibuli s medem, ne ale tím, který má krystalky cukru, ty naopak dráždí. Ideální je připravit si tento již od starověku známý lék na noc ve větším množství, do rána nechat louhovat a šťávu průběžně pít. Výtečné je také zelí – kysané, nakládané i v podobě salátů, zvlášť v kombinaci s křenem. Naše babičky měly také vždy nasušené byliny – heřmánek, lichořeřišnici, lipový květ nebo šalvěj, ze kterých vařily čaje.
A samozřejmě je třeba dbát také na biorytmus – spát i vstávat ve stejnou dobu, větrat nejméně třikrát denně po dobu tří minut. Topení totiž vysušuje sliznice a ty jsou pak náchylnější k nemocem.
