Jak se vyrovnat se změnou času? Pomůže vám i správně zvolené jídlo

29. října 2022 • 12:32

V neděli 30. října tři hodiny po půlnoci nás čeká přechod na zimní čas. Přestože není tak bolestivý jako ten jarní, kdy se čas posouvá dopředu a musíme vstávat o hodinu dříve, i tak dokáže ten podzimní v těle nadělat trochu paseku. Vyrovnat se s ní vám pomůže, kromě jiného, i malá změna jídelníčku.

Přechod na zimní čas znamená, že si posuneme hodinky o jednu hodinu zpět, a můžeme tudíž spát o hodinu déle. To je samozřejmě celkem příjemná věc, navíc se při změně na zimní čas vracíme do času daného příslušným časovým pásmem, který je pro nás přirozený. Naše tělo se na to ale může dívat trochu jinak. Odehrává se v něm celá řada procesů, které se řídí pravidelným rytmem. Když vstáváme pravidelně od jara do podzimu ve stejnou hodinu, tělo tomu přizpůsobí hladiny hormonů, aby po probuzení vše fungovalo tak, jak má. A když pak přijde koncem října změna času, může tento zajetý biorytmus narušit.

Video se připravuje ...

Kdo to vymyslel?

Přechod na zimní a letní čas vznikl v dobách, kdy bylo potřeba šetřit energii, a jeho myšlenkou bylo přesunout den a lidský výkon do doby, kdy je už ráno vidět. Změna času se postupně rozšířila do téměř celé Evropy, Severní Ameriky a na Blízký východ. Naopak ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí. U nás byl poprvé zaveden během první světové války v letech 1915 a 1916, kdy bylo nutné šetřit paliva a energie. Vrátil se za druhé světové války a pak před více než 40 lety v době energetické krize. Vzhledem k tomu, že změna času, zejména ta jarní, má negativní dopad na lidské zdraví a dávno neplní svůj účel, tedy výraznější úsporu energií, uvažuje se o jejím zrušení. Minimálně do roku 2026 si ale ještě budeme dvakrát ročně hodinky muset posouvat.

Nejčastější potíže spojené se změnou času

Prvními a nejčastějšími potížemi, které lidé pociťují při změně času, jsou únava, nespavost nebo změny nálady. Může se dostavit také bolest hlavy a nesoustředěnost. S tím souvisí i nárůst počtu dopravních nehod. Během prvních tří týdnů po přechodu na letní čas (tedy na jaře) se také zvyšuje výskyt srdečních infarktů. Změna času samozřejmě doléhá i na děti, které si jedou svým vlastním rytmem a nějaké výmysly dospěláků je nezajímají. Mohou proto být unavené, úzkostlivé, podrážděné.

Co vám pomůže?

V tom, aby se naše biologické hodiny dobře sladily s okolním časem, hraje velmi důležitou roli světlo, ovšem přirozené, nikoli umělé. Pomůže také dostatek pohybu a úprava jídelníčku, která nemusí být nijak radikální. Stačí ho přizpůsobit stávajícímu ročnímu období. A věřte, že podzim má v tomto směru co nabídnout! Zařaďte víc teplých jídel, přidejte kořenovou zeleninu, brambory, jablka nebo hrušky, výborné jsou také ořechy, lněná, slunečnicová nebo dýňová semínka, protože jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin. S podrážděností mohou pomoci potraviny bohaté na vitamin B, jako jsou lískové oříšky, mandle nebo obilné klíčky. Abyste měli dostatek energie, doplňujte pravidelně vitamin C. Hodně ho je v šípcích, kiwi, pomerančích, brokolici nebo kapustě. A protože na podzim snadno člověk nachladne nebo „něco chytne“, podporujte imunitu, s čímž vám může pomoci také dobře zvolené jídlo, například mořské ryby (losos, tuňák, makrela apod.), vejce, mléčné výrobky nebo telecí játra.

Polévka z pečené zeleniny Polévka z pečené zeleniny • Autor: F.O.O.D.

Zkuste třeba tyto recepty:

Polévka z pečené zeleniny

Mrkvová polévka s koriandrem

Gratinované brambory

Losos s restovanou zeleninou

Těstoviny s brokolicí a ořechy

Bramborové placky s brokolicí a pórkem

Pečené hrušky

Jablečný závin s kardamomem a ořechy

Supersušenky

Pozor na kávu a cukr

Mnohdy si biorytmus narušujeme i vlastním přičiněním, když si večer dopřáváme dobroty se spoustou cukru, kávu, colu nebo další nápoje s povzbuzujícími účinky, což může být i obyčejný černý nebo zelený čaj. Ten raději vyměňte za bylinkový. Mezi osvědčené bylinky, které používaly už naše prababičky, patří kozlík lékařský, jenž se osvědčil při nespavosti způsobené nervovým vyčerpáním, přepracováním a stresem, také chmel, mučenka, mateřídouška nebo meduňka.

Autor: AK