Jak se vyrovnat se změnou času? Dejte si medvědí česnek, semínka nebo rybu
V neděli 30. března se opět po půl roce mění čas, tentokrát na letní. Tato jarní změna je oproti té podzimní o trochu méně příjemná, protože se hodiny posouvají dopředu. Ráno tedy budeme vstávat dříve a do šera, na druhou stranu večer bude později tma. Změna času tak může být pro mnohé náročná. Vyrovnat se s ní vám pomůže, kromě jiného, i dobré a správně zvolené jídlo
Přechod na letní čas znamená, že si v neděli 30. března 2025 posuneme hodinky o jednu hodinu dopředu, a budeme tudíž spát o hodinu méně. A i když si večer užijeme víc světla, ráno bude zase šero. Přechod na letní čas je tak pro mnohé lidi nepříjemný, navíc není v našem časovém pásmu tak přirozený jako zimní čas. Ten je podle odborníků mnohem zdravější, protože odpovídá přirozenému cirkadiánnímu cyklu, na jaký je lidstvo zvyklé po desetitisíciletí.
V našem těle se odehrává celá řada procesů, které se právě řídí pravidelným rytmem. Když vstáváme pravidelně od jara do podzimu ve stejnou hodinu, tělo tomu přizpůsobí hladiny hormonů, aby po probuzení vše fungovalo tak, jak má. A když pak přijde koncem října změna času, může tento zajetý biorytmus narušit.
Přechod na letní čas vám usnadní i medvědí česnek. Udělejte si z něj pesto:
Kdo to vymyslel?
Přechod na zimní a letní čas vznikl v dobách, kdy bylo potřeba šetřit energii, a jeho myšlenkou bylo přesunout den a lidský výkon do doby, kdy už je ráno vidět. Změna času se postupně rozšířila téměř do celé Evropy, Severní Ameriky a na Blízký východ. Naopak ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí. U nás byl letní čas poprvé zaveden během první světové války v letech 1915 a 1916, kdy bylo nutné šetřit paliva a energie. Vrátil se za druhé světové války a pak před více než 40 lety v době energetické krize. Vzhledem k tomu, že změna času, zejména ta jarní, má negativní dopad na lidské zdraví a dávno neplní svůj účel, tedy výraznější úsporu energií, mluví se už víc než dvacet let o jejím zrušení a zavedení jen zimního času, který je pro lidi mnohem zdravější a přirozenější. Než k tomu ale dojde, budeme si muset dvakrát ročně hodinky posouvat.
Nejčastější potíže spojené se změnou času
Prvními a nejčastějšími potížemi, které lidé pociťují při změně času, jsou únava, nespavost nebo změny nálady. Může se dostavit také bolest hlavy a nesoustředěnost. S tím souvisí i nárůst počtu dopravních nehod. Zatímco během prvních tří týdnů po přechodu na letní čas se také zvyšuje výskyt srdečních infarktů, v případě přechodu na zimní čas se jejich výskyt naopak snižuje. Změna času, ať už na jaře nebo na podzim, samozřejmě doléhá i na děti, které si jedou ve svém vlastním rytmu a nějaké výmysly dospěláků je nezajímají. Mohou proto být unavené, úzkostlivé, podrážděné.
Co vám pomůže?
V tom, aby se naše biologické hodiny dobře sladily s okolním časem, hraje velmi důležitou roli světlo, ovšem přirozené, nikoli umělé. Pomůže také dostatek pohybu a úprava jídelníčku, která nemusí být nijak radikální. Stačí ho přizpůsobit stávajícímu ročnímu období. A jaro má v tomto směru co nabídnout! Zařaďte do jídelníčku microgreens, první jarní bylinky, jako je divoká pažitka, medvědí česnek nebo kopřivy. Výborné jsou také ořechy, lněná, slunečnicová nebo dýňová semínka, protože jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin. S podrážděností mohou pomoci potraviny bohaté na vitamin B, jako jsou lískové oříšky, mandle nebo obilné klíčky. Abyste měli dostatek energie, doplňujte pravidelně vitamin C. Hodně ho je v kiwi, pomerančích, brokolici nebo kapustě. A protože jaro je trochu zrádné, a i když je teplo, člověk snadno nachladne, podporujte imunitu, s čímž vám může pomoci také dobře zvolené jídlo, například mořské ryby (losos, tuňák, makrela apod.), vejce, mléčné výrobky nebo telecí játra.
Zkuste třeba tyto recepty:
Polévka z medvědího česneku s pestem
Baby kuřata s medvědím česnekem a citronem
Jemná bylinková nádivka s mandlemi
Chleba s avokádovou pomazánkou a vejci
Jarní bramborový salát s vejcem
Těstoviny s brokolicí a ořechy
Pozor na kávu a cukr
Mnohdy si biorytmus narušujeme i vlastním přičiněním, když si večer dopřáváme dobroty se spoustou cukru, kávu, colu nebo další nápoje s povzbuzujícími účinky, což může být i obyčejný černý nebo zelený čaj. Ten raději vyměňte za bylinkový. Mezi osvědčené bylinky, které používaly už naše prababičky, patří kozlík lékařský, jenž se osvědčil při nespavosti způsobené nervovým vyčerpáním, přepracováním a stresem, také chmel, mučenka, mateřídouška nebo meduňka.