Udeřily první mrazíky. Víte, jak se postarat o zeleninovou a ovocnou úrodu?
I když jsme si letos užívali teplejší počasí déle, než je to obvyklé, zima se začíná hlásit o slovo. Pokud máte na zahradě nebo balkoně ještě stále dozrávající úrodu, měli byste ji ochránit před prvními mrazíky. O jaké druhy zeleniny, ovoce nebo bylinek je nutné se právě teď postarat a co s nimi udělat?
Ovoce
V říjnu je čas sklidit pozdní odrůdy jablek a hrušek. Pokud je chcete uskladnit, vybírejte jen nepoškozené plody a trhejte je i se stopkou. Ukládejte je stopkou dolů do čistých bedýnek, ideálně tak, aby se plody vzájemně nedotýkaly, a uložte je v chladné a vlhčí místnosti, ideálně ve sklepě. Dávejte také pozor, aby jablka nebyla blízko brambor nebo kořenové zeleniny, nasákla by jejich pach. Otlačené nebo jinak poškozené plody můžete použít na výrobu moštu, jablečného octa, udělat z nich křížaly, upéct z nich koláč nebo uvařit ovocné knedlíky. Než začne mrznout, měli byste také sklidit zbylé maliny nebo ostružiny z keřů, které plodí na jaře i na podzim.
Čerstvá nebo i nastrouhaná mražená jablka využijete do štrúdlu>>>
Dýně
Do příchodu prvních mrazíků by se měly sklidit dýně. Že jsou zralé, poznáte podle zaschlého stonku a matného povrchu. Odřízněte je i se stopkou, a pokud je hezké počasí, nechte dýně ještě na sluníčku oschnout. Dýně rozhodně nedávejte do sklepa, uložte je do suché místnosti, například na půdu nebo do chodby. Plody bez stopky je dobré zpracovat co nejdříve, protože se začnou brzy kazit.
Cukety
Je také čas sklidit poslední cukety. Pokud je chcete skladovat, odřízněte je s několikacentimetrovou stopkou. V chladu vám pak vydrží i několik týdnů. Cukety můžete také nastrouhat nebo nakrájet a zamrazit. Dejte jen pozor na velké, přezrálé plody. Pokud chutnají hořce, mohou být jedovaté.
Rajčata
Plodová zelenina mrazíky nemá ráda, proto ji skliďte hned, jak se začne ochlazovat. Rajčata mnohdy nestihnou všechna dozrát, zelené plody ale vyhazovat nemusíte. Otrhejte je i se stopkami, poškozené plody odstraňte, rajčata uložte stopkami nahoru do papírové krabice a dejte do teplé místnosti. Průběžně plody kontrolujte, a pokud některé začnou plesnivět, ihned je odstraňte. Takto rajčata postupně dozrají. Pokud byste chtěli proces zrání urychlit, položte mezi ně jablko. Máte-li dost prostoru, můžete také vytrhnout celé rostliny i s kořeny a zavěsit vzhůru nohama na půdu nebo do jiné vhodné místnosti, kde budou chráněny před mrazem. Rajčata začnou postupně červenat a vydrží vám déle než ta utržená. A kdybyste zelená rajčata nechtěli skladovat, vyrobte z nich třeba čalamádu nebo čatní.
Ještě choulostivější jsou papriky. Otrhané nedozrálé plody můžete nechat dozrát v teple stejně jako zelená rajčata. Nebo přeneste celé rostliny do skleníku či jinam do tepla.
Kořenová zelenina
Zatímco mrkvi nebo petrželi mráz moc nevadí a klidně je můžete nechat přes zimu na záhonku, celeru chlad nesvědčí, proto byste ho měli včas sklidit, a to i když má zelenou nať. Vyryjte ho ze země, očištěte od hlíny, případně omyjte, a nechte oschnout. Pokud ho chcete skladovat, otrhejte listy a ponechte jen vnitřní srdíčko. Kořeny ostříhejte nůžkami. Ideální způsob skladování je ve sklepě v nádobě s pískem, do které připravené bulvy zahrabete tak, aby ven koukalo jen listové srdíčko. Stejným způsobem můžete skladovat i mrkev nebo petržel. Pokud nechcete zeleninu skladovat celou, očistěte ji, nakrájejte a uložte v sáčcích do mrazáku (odděleně nebo namíchanou). Budete mít skvělý základ do polévek i omáček. Otrhanou zelenou nať nevyhazujte. Petrželovou nebo celerovou si můžete usušit a přidávat do polévek nebo všude tam, kde se vám bude hodit petrželové či celerové aroma. Z čerstvé mrkvové nebo petrželové nati se dá také vyrobit pesto.
Květák
Květák se sklízí až do prvních mrazů. Pokud do té doby nestihne dozrát, zakryjte ho netkanou textilií nebo balicím papírem. Zralý květák je ideální skladovat v přepravkách v jedné vrstvě v hodně chladné a vlhké místnosti. Můžete ho také zavařit nebo zamrazit.
Bylinky
Většina bylinek, které máte na záhonku, se s mrazem dokáže více méně vypořádat. Patří mezi ně například máta, pažitka, libeček, petrželka, meduňka, oregano nebo levandule. Můžete jim ale trochu pomoci, když je zakryjete chvojím, slámou nebo kolem nich přihrnete mulčovací kůru. Bylinky zasazené v květináčích ale mohou promrznout, proto květináče buď zapusťte do země nebo je obalte například bublinkovou fólií. Některé bylinky ale mrazům odolat nedokážou, to je například rozmarýn. Ten přesaďte do květináče a přenesete na zimu dovnitř, ideálně do místnosti, kde je chladněji (10 – 20 °C). Letní bylinky, jako je bazalka, koriandr nebo kopr, přes zimu nevydrží, proto je nutné je sklidit. Můžete je usušit, zamrazit, naložit do oleje, z bazalky i kopru udělat pesto. A když bazalku přesadíte do květináče a dáte do kuchyně, můžete si ještě nějakou dobu užívat její čerstvé lístky.
Zelenina, které mráz neublíží
Mírné mrazíky snese například kapusta, červené i bílé zelí, ředkev, čínské zelí, čekanka, špenát, a dokonce i salát. Pokud teplota neklesne pod -5 °C, sklízet je tedy ještě nemusíte. Určitě ale neuškodí, když je překryjete netkanou textilií. Některé zelenině zima vyloženě svědčí. To je například kadeřávek nebo růžičková kapusta. Vydrží i silnější mrazy, když se pak ale výrazněji oteplí, je dobré je sklidit. Vadí jim totiž střídání teplot. Do prvních mrazíků byste ještě měli vyrýt ze země letní pórek. Ten zimní si s mrazíky bez problémů poradí.
Z pórku si můžete uvařit výbornou polévku>>>