Vložit recept
Slavnostní menu na každý den velikonočních svátků: Co jedli naši předkové?
Velikonoce pro mnohé znamenají svátky příchodu jara, teplejších večerů a prodlužujících se dní. Také se s nimi neodmyslitelně pojí dobré jídlo a nemusí to nutně znamenat jen notoricky známou velikonoční nádivku, vařená vejce nebo piškotového beránka. Zkuste staré tradiční i netradiční recepty na každý sváteční den, Škaredou středou počínaje a Velikonočním pondělím konče.
Nechte se inspirovat pestrým českým velikonočním menu, které hýří bylinkami a zelení. Celý recept a postup zobrazíte kliknutím na název konkrétního pokrmu.
Škaredá středa
Podle tradic končí čtyřicetidenní půst, který Velikonocům předchází, Škaredou středou. V tento den si křesťané připomínají, že Jidáš udal Ježíše – tedy škaredil. Den začínal snídáním sladkých kynutých uzlíčků symbolizujících Jidášovu oprátku. Tradice pečení jidášů v mnohých rodinách přetrvala až dodnes. Ať jste sebelepší kuchař, na Škaredou středu by se mělo podávat jídlo na pohled škaredé. Nejčastěji se na menu objevovaly halušky se zelím, kroupy s fazolemi nebo trhanec.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek přímo vybízí ke svěžím zeleným pokrmům například v podobě zeleninové jarní polévky. Vařilo se především z dostupné jarní zeleně, tedy špenátu, bylinek, ale také luštěnin. Využilo se vše jedlé, co se na zahradě našlo, tedy i smetánka lékařská, chudobky či fialky. Z luštěnin se na stole často objevoval nejlevnější a nejdostupnější hrách, cizrna a fazole, běžná byla i pohanka.
Nejlepší salát z vařených vajec, jaký jste kdy jedli! Tenhle recept musíte zkusit.
Velký pátek
Také Velký pátek se nesl v duchu postního období, v některých oblastech se dokonce držel úplný půst, v některých se vařilo jedno denní jídlo, které často představovala sytá polévka, například bramboračka, zelňačka, polévka z fazolí nebo hrachu či špenátu, popřípadě se vařila jídla z čočky či jáhel. Ovšem půst není pro každého, proto ti, kteří měli dostatek peněz, si v tento den připravovali rybu, chudší si pekli ryby tvarované z bramborového těsta.
Inspirujte se dalšími vynikajícími velikonočními recepty!
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se hospodyně otáčela od rána u plotny, pekl se nám známý mazanec, na který se, alespoň u nás doma, těšíme celý rok. Ke slaným pokrmům svátečního stolu patřila velikonoční nádivka, které se někde říká hlavička, jinde sekanina nebo snítek. Nádivka se pekla ve velkém a jedla se poté celé svátky. Její součástí, která ji odlišuje od běžné nádivky, jsou mladé kopřivy a bylinky, ale nesmělo v ní chybět ani uzené, a někdy i telecí maso.
Nedělní Boží hod velikonoční
Velikonoční nedělí původně vrcholily celé velikonoční svátky. Jelikož se jedná z pohledu křesťanství o velmi významný den, stůl se prostíral stejně slavnostně jako o štědrovečerní večeři. Po celý den se na stůl přinášely ty nejvybranější lahůdky. Pekly se koblihy, vdolky, koláče, sladké buchty a na stole nesměl chybět mazanec.
Lidé si v tento den dopřávali také masové vývary a další masité pokrmy. Druh masa závisel na finančních prostředcích, nejdostupnější byla drůbež, jedlo se i skopové, jehněčí, králičí a vepřové maso, v pozdějších dobách se stalo vyhledávanou delikatesou i maso kůzlečí. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Často se jednalo o sladkého beránka z piškotového těsta, jelikož skutečné skopové si mohl dovolit jen málokdo.
Velikonoční pondělí
Pokud se divíte, že zatím nebyla zmínka o vejcích, přichází jejich chvíle právě na Velikonoční pondělí. Vejce se jedla na všechny způsoby – smažená či míchaná na cibulce s bylinkami a mladými kopřivami, přidávala se do různých pokrmů, jako jsou omáčky, polévky, saláty, nebo do velikonoční nádivky. Vařená vejce se také plnila různými pomazánkami se základem z vařeného žloutku.
A protože příchod jara není jen o dobrém jídle, ale oslavuje také znovuzrození, nový život a pohyb, dopřejte si každý den také procházku.
