Velikonoční pašijový týden: Víte, co se má podle tradic jíst na Škaredou středu, Velký pátek nebo Bílou sobotu?

25. března 2024 • 02:00

Velikonoce pro mnohé znamenají svátky příchodu jara, teplejších večerů a prodlužujících se dní. Také se s nimi neodmyslitelně pojí dobré jídlo a nemusí to nutně znamenat jen notoricky známou velikonoční nádivku, vařená vejce nebo piškotového beránka. Zkuste staré tradiční i netradiční recepty na každý sváteční den, Škaredou středou počínaje a Velikonočním pondělím konče.

Pašijový nebo také svatý týden, který letos připadá na období od 24. března do 1. dubna, patří spolu s adventem k nejvýznamnějším obdobím liturgického roku. Lidé si v tuto dobu připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života. Každý den svatého týdne má svůj název. Začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé (nebo Žluté) úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) a Velikonoční (Červené) pondělí. My se zaměříme na dny, které se pojí s dobrým jídlem, a ty začínají Škaredou středou. A protože k svátkům patří i dobré pití, národní sommelierka Klára Kollárová vám poradí, jaká vína se k pokrmům nejlépe hodí

Znáte tyto tradiční velikonoční pokrmy?

Video se připravuje ...

Škaredá středa

V tento den si křesťané připomínají, že Jidáš za 30 stříbrných udal Ježíše – tedy škaredil. Někdy se této středě také říká Sazometná podle zvyku vymetat saze z komína. Věřilo se totiž, že jen důkladný úklid vyžene zlé duchy ze stavení. Navíc se komín musel čistit s úsměvem, protože kdo by se na Škaredou středu mračil, zůstalo by mu to až do příštích Velikonoc.

Ať jste sebelepší kuchař, na Škaredou středu by se mělo podávat jídlo na pohled škaredé, ale chutné. Nejčastěji se na menu objevovaly halušky se zelím, kroupy s fazolemi, bramboráky roztrhané na kusy nebo sladký trhanec.

Na Škaredou středu se má podávat škaredé jídlo. Třeba roztrhaný bramborák nebo trhanec. Na Škaredou středu se má podávat škaredé jídlo. Třeba roztrhaný bramborák nebo trhanec. • Autor: F.O.O.D.

Tip sommelierky: Z bílých vín se k jídlu typu bramborák hodí víno s kulatou chutí a výraznější aromatikou, aby vyvážilo výraznou chuť česneku a podpořilo vůni majoránky. Sáhněte po veltlínu nebo sylvánu, případně mikulovském vlašáku. U červených nehledejte nic složitého, šla bych cestou ovocného Modrého Portugalu, je hladký a nekomplikovaný.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je připomínkou poslední Kristovy večeře a je spojen se spoustou zákazů. Například se nesmí prát prádlo nebo hýbat se zemí, nicméně uklízet se může dál. Jak už název napovídá, tento den přímo vybízí ke svěžím zeleným pokrmům. Také se říká, že kdo chce zůstat zdravý, měl by sníst něco zeleného. Dříve lidé jedli především špenát, hrách a zelí a také se využívalo vše, co se dalo najít na zahradách. Například listy pampelišek, sedmikrásek nebo prvních kopřiv

Výborná je špenátová polévka se ztraceným vejcem. Výborná je špenátová polévka se ztraceným vejcem. • Autor: F.O.O.D.

Dnes máme zelených surovin na výběr ještě víc – rukoluavokádo, brokolici, okurky, různé bylinky, medvědí česnek… Perfektní volbou jsou také zeleninové jarní polévky

Také se pečou jidáše - sladké kynuté uzlíčky symbolizující Jidášovu oprátku. I v tomto případě se říká, že kdo sní jidáše, bude zdravý.

Tip sommelierky: Zeleninu výborně doplní lehčí bílá vína, u nichž se objevují i jemné rostlinné tóny. Nejznámější bude pro všechny Sauvignon. Pokud si libujete v krémové zeleninové polévce, vyberte víno, které prošlo částečně školením v některém z dřevěných sudů – akátových nebo klasických dubových. Ke studené zelenině pak svěží víno z nerezu. Vyzkoušet můžete i kořenitější Sylvánské zelené nebo naopak lehkou müllerku. K chřestu a mladým hráškům pak sáhněte po kořenitém Veltlínském zeleném

Velký pátek

Na Velký pátek si připomínáme Ježíšovo ukřižování a i tento den se nese v postním duchu. V některých oblastech se dokonce držel úplný půst nebo se vařilo jen jedno denní jídlo, které často představovala sytá polévka, například bramboračka, zelňačka, polévka z fazolí nebo hrachu či špenátu, popřípadě se vařila jídla z čočky či jáhel. Ovšem půst není pro každého, proto ti, kteří měli dostatek peněz, si v tento den připravovali rybu, chudší si pekli bramborové těsto ve tvaru ryby.

Dát si můžete i lososa. Dát si můžete i lososa. • Autor: iStock

Tip sommelierky: Ke sladkovodním rybám v běžných úpravách, tedy grilovaným nebo pečeným, vyzkoušejte Ryzlink rýnský. Díky své kyselině vhodně doplní chod a nahradí kyselost citronu. Pokud použijete tučnější rybu, jako je losos či sumec, sáhněte po kulatějším víně s větší strukturou chuti – po Rulandském bílém nebo po suchém rosé třeba z Frankovky, případně Rulandského modrého. 

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se hospodyně otáčela od rána u plotny. Pekl se nám známý mazanec, na který se mnozí těší celý rok, a také beránek. Ke slaným pokrmům svátečního stolu patřila velikonoční nádivka, které se někde říká hlavička, jinde sekanina nebo snítek. Nádivka se pekla ve velkém a jedla se poté celé svátky. Její součástí, která ji odlišuje od běžné nádivky, jsou mladé kopřivy a bylinky, ale nesmělo v ní chybět ani uzené, a někdy i telecí maso. V tento den se také barví vajíčka a pletou pomlázky.

Bylinková nádivka s mandlemi Bylinková nádivka s mandlemi • Autor: F.O.O.D.

Tip sommelierky: U sladkých jídel používáme k přirozenému párování sladší vína. Při nich je důležité dávat pozor na vyváženost sladkosti vína i jídla. Tedy například k mazanci, který je jen nasládlý, použijte víno v kategorii pouze polosuché. Je-li v něm ale více rozinek a marmeláda navrchu, sáhněte po polosladkém vínu.

Nedělní Boží hod velikonoční

Velikonoční nedělí původně vrcholily celé velikonoční svátky. Jelikož se jedná z pohledu křesťanství o velmi významný den, protože Kristus vstal z mrtvých, stůl se prostíral stejně slavnostně jako o štědrovečerní večeři. Po celý den se na stůl přinášely ty nejvybranější lahůdky. Pekly se koblihy, vdolky, koláče, sladké buchty a na stole nesměl chybět mazanec.

Lidé si v tento den dopřávali také masové vývary a další masité pokrmy. Druh masa závisel na finančních prostředcích, nejdostupnější byla drůbež, jedlo se i skopové, jehněčí, králičí a vepřové maso, v pozdějších dobách se stalo vyhledávanou delikatesou i maso kůzlečí. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Často se jednalo o sladkého beránka, jelikož skutečné skopové si mohl dovolit jen málokdo.

Beránek se peče z piškotového těsta. Nebo také z tvarohového, pak je krásně vláčný. Beránek se peče z piškotového těsta. Nebo také z tvarohového, pak je krásně vláčný. • Autor: istock

Tip sommelierky: Párování vín s masitými pokrmy je vyšší dívčí. Nezáleží totiž jen na chuti masa nebo jeho struktuře a tučnosti, ale i na zvolené úpravě a na použitých surovinách. Všichni, kdo trochu vaří, tuší, že pomalu pečené jehněčí se silnou omáčkou například demi glace vyžaduje jiné víno než narychlo osmahnuté hřebínky s tymiánem. Typově se ale u jehněčího bavíme o vínech s kořenitostí a vyšší tříslovinou. Mezinárodní volbou je Cabernet Sauvignon, u nás však máme krásnou alternativu – André nebo Cabernet Moravia. Kůzlečí je jemnější, proto bych volila o stupně méně intenzivní víno, například Merlot nebo Zweigeltrebe. Telecí maso je ještě výrazně jemnější, tudíž potřebuje lehčí červené jako Pinot Noir nebo Svatovavřinecké. Bude-li ale nalehko s citronem a bylinkami, klidně použijte Chardonnay.

Velikonoční pondělí

Pokud se divíte, že zatím nebyla zmínka o vejcích, přichází jejich chvíle právě na Velikonoční pondělí. Vejce dostávali chlapci s pomlázkami poté, co vyšlehali děvčata, aby nebyla líná a nemocná. A vejce se také jedla na všechny způsoby – smažená či míchaná na cibulce s bylinkami a mladými kopřivami, přidávala se do různých pokrmů, jako jsou omáčky, polévky, saláty, nebo do velikonoční nádivky. Vařená vejce se také plnila různými pomazánkami se základem z vařeného žloutku.

Vařená vejce mají v kuchyni široké využití. Přidejte je třeba do polévky šmigrustovky. Vařená vejce mají v kuchyni široké využití. Přidejte je třeba do polévky šmigrustovky. • Autor: iStock

Tip sommelierky: Vejce je velmi složitý komponent k párování, protože žloutek má výraznou strukturu a vytvoří v ústech pocit plnosti a zvláštní obalenosti. Nejlepší je proto kombinace se šumivým suchým vínem, kdy efekt perlení naruší tuto vrstvu na jazyku. Připravte si nadýchanou omeletu s výrazným sýrem a otevřete si moravský sekt vyrobený tradiční metodou.

Z vařených vajec si můžete udělat i tuto bleskovou pomazánku>>>

Video se připravuje ...
Autor: red, inf, Anna Kopečková