Vložit recept
Pečení ježci, vrabci na víně i vařené veverky: Tohle vařili naši předci
Představy o tom, co vlastně jedli naši předci, má řada lidí velmi zkreslené. To, co se teď dozvíte, vás nejspíš šokuje. Pravdou však je, že na talířích našich předků zdaleka nekončilo jen maso a drůbež, na které jsme dnes zvyklí. Konzumovalo se kde co. Podívejte se na pár zajímavých receptů ze starých kuchařek.
V minulosti se na našem území v kuchyních připravovala i zvířata, která byste si dnes jen těžko dali na talíř. Ve středověku byla považována za delikatesy, na nichž si pochutnávala jen šlechta, o pár století později byla často důvodem jejich konzumace bída a nedostatek masa. V hrncích a na pekáči tak končily veverky, ježci, sysli, bobři, vrány, žáby a hlemýždi.
Psí řeznictví až do roku 1940
Nejspíš vás šokuje, že naši předci jedli dokonce i psy. I k tomu je přivedla bída. Najít jste tu mohli i obchody specializované jen a pouze na prodej psího masa. Jedním z nich byl například oficiální výsek psího masa, který si v roce 1883 otevřeli ve Staré Pace bratři Mádlové. Ti neměli o zákazníky nouzi. Týdně poráželi asi 60 psů. Maso z mladého psa se peklo jako vepřové nebo kůzlečí, nakládalo se jako srnčí v marinádě, připravovalo s omáčkou jako svíčková. Ze starších psů se maso nejdřív vařilo a až potom peklo. Připravovala se z něj také polévka. Oficiálně zakázána byla psí řeznictví až v roce 1940, na zabíjení psů podomácku se ale toto nařízení nevztahovalo.
Číhání na zpěvné ptactvo
Pochoutkou bylo i drobné zpěvné ptactvo, které se chytalo do sklopců a na vějičky, ve velkém množství pak na čihadlech do sítí. Až do roku 1870 bylo číhařství řemeslem a jediným způsobem lovu, který mohli prostí lidé provozovat bez povolení vrchnosti. Drobní ptáci se chytali především na podzim v době tahu. Šlo nejčastěji o pěnkavy, čížky, čečetky, kvíčaly, zvonce a jíkavce. Chytali se ale i sýkorky, vlaštovky, kosi, stehlíci, strnadi a další. Ubití a zardoušení ptáci se navlékali na žíně a prodávali ve městech panstvu.
Pro vaši představu jsme z kuchařských knih našich předků vybrali pár zajímavých receptů.
Vrána v jíšce
2 vrány stáhneme, vykucháme a prosolené 12 hodin povaříme, mají tvrdé maso. Pak odřízneme krky a křídla, vykostíme je a společně s vařenými žaludky umeleme. Maso spojíme strouhankou (250 g) a hrubým sítem hmotu prolisujeme do vraního vývaru. Polévku zahustíme tlučenými topinkami, okořeníme zázvorem, pepřem, libečkem a zelenou saturejkou. Těla vran naporcujeme a polijeme vzniklou omáčkou. Jíme s chlebem.
Hlemýždí salát
Nalákáme hodně šneků, spaříme je a buď maso vytaháme jehlicí, nebo skořápky odloupáme. Hodinu ho povaříme v osolené vodě, odstraníme útroby a tmavou kůrčičku s malou skořápkou. Pokrájím nadrobno. Smícháme s nakrájenými vajíčky natvrdo, cibulí, nastrouhaným křenem a zalijeme majonézou.
Vrabci na víně
Oškubeme a vykucháme hejno vrabců. Na másle zpěníme cibulku, hejno vložíme, dusíme, a jakmile šťáva vysmahne, zalijeme masovým vývarem zahuštěným hladkou moukou. Nakonec přilijeme sklenku bílého vína. Prsíčka vrabců na talíři posypeme sýrem. Jíme s brambory.
Žáby s vejci
Vylezeme z rybníka a z nachytaných žab si ponecháme stehýnka. Pěkně očištěná osolíme, necháme je na chvíli v soli ležet. Pak maso zbavíme kostí a drobně usekáme. Dusíme je na cibulkovém másle s trochou zelené petržele tak dlouho, dokud žáby nevsáknou znovu šťávu, kterou pustily. Ještě přidáme trochu másla, vmícháme několik vajec a jíme s osmaženými plátky veky.
Zadělávaní drozdi
Drozdy čistě obereme, vytáhneme střívka a ptáky přemyjeme. Cibuli pokrájíme nadrobno, vymažeme kastrol máslem, do něho dáme cibuli, osolené ptáky a necháme tak dlouho péct v troubě, až nám cibulka zčervená. Drozdy pak vyjmeme, obereme maso a dáme na jiný kastrol. Zbytek drozdů roztlučeme v hmoždíři, přidáme k cibuli, přilijeme trochu vína a vývaru, přidáme dozlatova osmažené žemličky a necháme povařit. Omáčku pak přecedíme na maso. Nakonec dochutíme nastrouhanou citronovou kůrou, lžící čerstvého másla a podáváme.
Polévka z mladých vran
Mladé vrány se čistě obraly, vykuchaly, opláchly ve studené vodě a nechaly v osolené vodě doměkka uvařit. Z nich se obralo maso a kostičky se utloukly najemno v hmoždíři. Daly se zpět do vývaru spolu s celým květem, celým zázvorem, očištěnou petrželí, mrkví, celerem a nechalo se vařit ještě alespoň hodinu. Zatím hospodyně nakrájela obrané maso, uvařenou zeleninu, dala je do čistého hrnku, kam přecedila vývar, přivedla do varu a nakonec přidala ve vodě rozšlehané žloutky, kousek másla a dochutila sekaným vopichem (libečkem).
