Vložit recept
Éčka pod drobnohledem: Co se skrývá za tajemnými kódy na obalech?
Malá písmena, která najdeme na většině potravin – od jogurtu přes hranolky po oblíbené sušenky. Éčka jsou všude, ale málokdo ví, co se za těmito kódy reálně skrývá. Jsou to jen nevinné pomocné látky, z nichž nemusíme mít obavu, nebo maskovaní zloději zdraví?
Co jsou éčka zač?
Éčka jsou potravinářské přídatné látky: konzervanty, barviva, zahušťovadla, sladidla nebo emulgátory, které prodlužují trvanlivost, zvýrazňují chuť, barvu nebo upravují konzistenci potravin. Zkrátka dělají jídlo hezčí, trvanlivější a někdy i levnější. Všechny musí být povolené Evropskou unií a bezpečné pro konzumaci. Alespoň na papíře. Často se jich bojíme, ale platí, že ne všechna éčka jsou zlá a ne všechna jsou syntetická. Spousta z nich pochází z přírody. Například takové E160a? To je obyčejný betakaroten, který najdete i v mrkvi. A E300? To je kyselina askorbová neboli vitamin C.
Éčka obsahuje třeba i oblíbený pribináček, například zahušťovadlo xantan E415. Vy si ho můžete vyrobit doma a bez zahušťovadel:
Video se připravuje ...
Zdroj: Videoredakce ženských titulů, CNC
Kdy zbystřit?
Za problémovější se považují některá barviva (například E102 – tartrazin, který může ovlivnit chování dětí), konzervanty jako dusitany (E249–E250), které se dávají do uzenin a mohou tvořit potenciálně nebezpečné nitrosaminy, nebo glutaman sodný (E621), který sice zlepšuje chuť, ale někomu způsobuje bolest hlavy nebo pocení. Nejde ale o to, že by jedna bageta s E621 zásadně negativně ovlivnila vaše zdraví. Jde o to, kolik takových éček jíte dlouhodobě.
A teď pozor! I u přírodních éček platí, že základem je přiměřenost. Třeba takový karagenan (E407), který se přidává do dezertů nebo smetan, může dráždit střeva. A i neškodná látka ve špatné kombinaci nebo při velkém množství může nadělat paseku.
Pár čísel, v nichž je dobré se orientovat
Éčka se rozdělují podle své funkce (na barviva, konzervanty, zvýrazňovače chuti a další). Často se k nim přiřazují číselné řady (např. E100–E199 pro barviva), ale není dobré toto dělení chápat jednoduše jako rozdělení na éčka dobrá a špatná. Každá taková skupina totiž obsahuje jak látky neškodné, tak i ty diskutovanější. Orientovat se v nich se ale přesto hodí; už jen proto, abyste věděli, co si vlastně dáváte do košíku.
- E100–E199: barviva. Někdy přírodní (kurkumin E100), jindy syntetická (např. E133 brilantní modř). Některá z nich mohou být problematická, hlavně pro děti.
- E200–E299: konzervanty. Zabraňují kažení potravin. Některé, třeba sorban draselný, jsou považovány za bezpečné, jiné, například dusitany (E249, E250), mají svá rizika.
- E300–E399: antioxidanty a regulátory kyselosti. Často látky tělu vlastní nebo prospěšné, třeba vitamin C (E300) nebo kyselina citronová (E330).
- E400–E499: zahušťovadla, stabilizátory, emulgátory. Dělají potraviny krémovější nebo homogenní. Přírodní agar (E406) je v pohodě, ale třeba karagenan (E407) může podráždit zažívání.
Karagenan neboli E407 se používá jako stabilizátor a přírodní zahušťovadlo.
- E500–E599: kypřidla, protispékavé látky. Například jedlá soda (E500). Bezpečné, pokud jich nejíte kila denně (což asi prakticky nehrozí).
- E600–E699: zvýrazňovače chuti. Sem patří třeba slavný (a věčně diskutovaný) glutaman sodný (E621). U citlivých lidí může způsobit bolesti hlavy, jinak je považován za bezpečný.
- E900 a výš: sladidla, vosky, leštidla, balicí fólie... prostě vychytávky moderní potravinářské chemie. Každou je třeba posuzovat zvlášť; některé z nich se například nesmějí používat v dětské výživě.
Jak se v tom neztratit?
- Nechte si pomáhat aplikacemi. Existují mobilní aplikace, které umějí éčka „rozluštit“ a ukázat, jestli jde o něco přírodního, bezpečného, nebo problematického. Hledejte třeba aplikace s názvem E Number Scanner, Food Additives Checker nebo FÉR potravina, Víš, co jíš? a další. Najdete tam všechna povolená i zakázaná éčka.
- Čtěte složení. Pokud vidíte pět éček za sebou a polovinu z nich neznáte, zeptejte se sami sebe, zda tuto potravinu opravdu chcete jíst.
- Upřednostněte jednoduchost a základní potraviny. Čím kratší a pochopitelnější mají potraviny složení, tím je větší šance, že víte, co do sebe dáváte. Naopak, čím je jídlo trvanlivější a barevnější, tím spíše za ním stojí armáda éček. Ne vždy je to špatně, ale vědět, co jíte, se vyplatí.
- Nepanikařte. Každé éčko není zlo. Ale když jich do sebe člověk denně nacpe desítky z různých potravin, selský rozum vám napoví, že tělo mu za to asi nepoděkuje.
A co biopotraviny?
Jsou bez éček? Není to úplně tak. I v biopotravinách mohou být éčka, ale jen některá a většinou přírodního původu. Třeba kyselina citronová (E330) nebo agar (E406). Rozdíl je v tom, že výběr přídatných látek je u biopotravin přísně regulovaný a měly by být šetrnější k vašemu tělu i k planetě.
Zdroje: Státní zdravotní ústav, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Potravinářská inspekce ČR
