Vložit recept
Čím napravit po Velikonocích zkažený žaludek? Sáhněte po mátě, zázvoru nebo uvařte šmigrustovku
Ne každý si zvládne dopřát během Velikonoc jen tolik dobrot, kolik jeho žaludek snese. A takový podrážděný žaludek umí člověka hodně potrápit. Lepší, než si vyčítat, kolik jste toho snědli a vypili, je vědět, co vám pomůže, abyste dali trávení zase co nejrychleji do pořádku.
Podrážděný žaludek vás pár dnů potrápí a pak potíže samy odezní. Výrazně můžete ale tento proces urychlit správnou stravou. Důležité je hodně pít, ideálně vlažný čaj. Nejlepší je z máty, která je skvělým lékem na špatné trávení, ale také zázvorový nebo heřmánkový, pokud vás nepálí žáha, případně černý čaj, do kterého přidáte pár kapek šťávy z čerstvého zázvoru. Zapomeňte na nějakou dobu na kávu, samozřejmě alkohol a také mléko. Jeho trávení vyžaduje zvýšenou produkci žaludečních kyselin, a to v případě rozbouřeného žaludku opravdu nechcete.
Česnečka je ideální lék na kocovinu>>>
Začněte zlehka a bez tuku
Pokud zvládnete něco sníst, zkuste nejdříve rozmačkaný banán, který obsahuje draslík a pomáhá z těla odstraňovat škodlivé látky. Můžete si dát i nastrouhané jablko bez slupky nebo vařenou, případně dušenou mrkev, ale bez tuku. Udržíte-li něco teplého, hotovým balzámem na podrážděný žaludek je čistý, nemastný a jen mírně osolený kuřecí vývar. Abyste trochu zaplnili žaludek, zkuste postupně přidávat vařenou rýži, dietní suchary nebo rohlík, který by měl být alespoň den starý, a vhodné bílkoviny v podobě vařeného kuřecího nebo krůtího masa.
Jak to dělají na Moravě
Velikonoční pondělí si někde neumí představit bez polévky zvané šmigrustovka. Svůj název dostala od slova šmigrust. Právě tak se říká v některých částech Moravy zvyku polévání děvčat vodou na Velikonoční pondělí. Původně šlo nejspíš o formu pohanského požehnání, později přerostla spíš v žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary. Ve východních Čechách je tento zvyk známý jako šmerkust, šmerkus nebo šmerkous, zatímco na Moravě právě jako šmigrust, případně šmirgust, šmergust či šmegrust.
Polévka šmigrustovka na talíři hraje všemi barvami a patří do ní údajně to, co koledníci přinesou z koledy. Na vesnicích to nebyla jen natvrdo uvařená vajíčka, ale nezřídka přinesli i dobrou domácí klobásku nebo kousek uzeného. Říká se také, že tato polévka dokáže zázraky hlavně v případě, kdy má někdo z koledy podrážděný žaludek. Vyzkoušejte ji a sami uvidíte.
Polévka šmigrustovka
Velikonoční polévka šmigrustovka
Co budete potřebovat:
- 300 g uzeného masa
- 1 větší cibuli
- 1 pikantní klobásu
- 4 vejce uvařená natvrdo
- 50 ml smetany ke šlehání
- 2 lžíce hladké mouky
- 1 lžičku sladké mleté papriky
- 1 žloutek
- nastrouhaný křen
- pažitku
- sůl a mletý pepř
Postup přípravy:
1. Do hrnce dejte uzené maso, přidejte oloupanou celou cibuli a vařte, dokud není maso měkké. Podle potřeby přilévejte vodu. Měkké maso vyjměte a ve vývaru ještě asi 15 minut povařte klobásu. Pak vývar přeceďte a odměřte 1 litr.
2. Uzené maso a klobásu nakrájejte na kostičky. Rozdělte je do čtyř talířů a do každého přidejte oloupané vařené vejce rozkrojené na čtvrtiny.
3. Vývar přiveďte k varu. Postupně do něj zašlehejte smetanu promíchanou s moukou a mletou paprikou. Povařte 10 minut, odstavte z ohně a vmíchejte rozšlehaný žloutek. Nakonec vývar podle potřeby dochuťte solí a pepřem.
4. Vývar rozdělte do talířů a dozdobte nastrouhaným křenem a pažitkou.
Boršč nemusí být jen tmavě červený
Hodně podobnou polévku, které se říká bílý boršč, připravují v Polsku v neděli na Boží hod velikonoční. Je sytá a má lehce nakyslou chuť, kterou jí dodává kvas a zakysaná smetana, v některých receptech najdete i čerstvý šťovík. Správně by se měla vařit z potravin, které lidé nosí v košíku na Bílou sobotu do kostela, aby je kněz požehnal.
V Polsku se na Velikonoce vaří bílý boršč
Tato tradice velikonočních košíků zvaným Święconka pochází z 15. století. Košíky bývají vystlané bílou lhěnou látkou a každá z potravin, které jsou v něm uložené, má zvláštní význam. Například slanina je symbolem božího milosrdenství, vařená vejce znamením naděje na nový život a máslo označuje konec půstu.
