Vložit recept
Masopust neznamená půst od masa, jak si mnozí mylně myslí! Jakým jídlem toto období nejlépe oslavit?
Masopust je svátkem dobrého jídla a pití. Konají se veselice, maškarní reje a zábavy. Jak se masopust slavil v minulosti, jaké dobroty se vařily a pekly? Proč tato doba neznamená půst od masa, jak se mnozí mylně domnívají? Na to vše odpovídá v našem rozhovoru etnoložka PhDr. Ilona Vojancová z Muzea v přírodě Vysočina u Hlinska.
Paní doktorko, kdy začíná a kdy končí masopust?
Masopust začíná 7. ledna, den po Třech králích, a konec je pohyblivý. Odvíjí se od termínu Velikonoc. Masopust končí masopustním úterým, po kterém následuje Popeleční středa. Masopust tedy trvá od 7. ledna do té středy, od které přesně za šest týdnů bude Hod boží velikonoční. Letos vychází konec masopustu na úterý 4. března.
K masopustu patří i škvarky. A z nich se dá udělat výborná pomazánka:
Co masopust znamená?
Je to období, které předchází velkému předvelikonočnímu půstu. Konaly se v něm zabíjačky, veselice, zábavy nebo svatby. Ještě nebyla práce na poli nebo v hospodářství, a lidé se mohli věnovat i jiným věcem, například zábavě. Láme se zima, přichází těšení se na jaro, se kterým je spojován začátek nového hospodářského roku. Ostatně i v masopustních obchůzkách můžeme spatřit mnoho pověrečných praktik, které mají vyprosit úrodný a bohatý rok.
Pro mnoho lidí je slovo masopust trochu matoucí. Většina si neumí vysvětlit, proč by „masový půst“ měl být spojen s veselím a spoustou jídla.
V tom se často chybuje. V našem jazyce toto slovo vyvolává dojem, že se jednalo o období postní, ale opak je pravdou. Slovo masopust původně vychází ze sousloví „masu popusť“, tedy maso si dopřej, pojídej. Proto je v tomto období tolik zabijaček, veselic, svateb a hojnosti.
Jak dlouhá je tradice masopustu?
Období radosti, hojnosti i rozpustilosti, které vrcholí veselými pochůzkami rozmanitých masek – a to nejen na vesnici, ale také ve městech –, je doloženo už od středověku. A nejen v Evropě, ale také ve světě. Třeba takový karneval v Riu má svůj původ v masopustním veselí. Dovádivým karnevalem či rozpustilým průvodem masek končí období hojnosti. Pak nastává čtyřicetidenní období půstu, zklidnění a zvážnění, období pokorného čekání na Velikonoce.
Jaké dobroty se o masopustu vařily nebo pekly?
Jak už jsme si řekli, masopustní období náleží do zimních měsíců roku, tedy do měsíců chladu a mrazů. I proto v tomto období probíhaly zabijačky. Maso, jitrnice, jelita, ovar a další produkty ze zabijačky se v tomto období daly snadněji a déle uchovávat. Ze sladkého těsta se smažily masopustní koblihy nebo šišky, které se plnily mákem nebo postrouhanou, nasladko podušenou řepou či povidly.
Zabijačkové speciality – prejt, guláš, jelita a jitrnice
Masopustní šišky? Jak se dělaly?
Základem masopustních šišek vždy bylo sladké koblihové těsto, ze kterého se splétaly pletýnky a houstičky. Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století se koblihy a šišky smažily, v našem regionu na lněném oleji a pochopitelně i na sádle.
Lněný olej? To nám v dnešní době zní trochu nezvykle a překvapivě…
Len tady u nás na Horácku byl tradiční plodinou, ze které se zpracovávalo všechno. Semena lnu obsahují vysoké množství oleje, který lidé uměli zručně lisovat. Čerstvý, po vylisování, se používal v kuchyni, ale protože neobsahoval žádné konzervanty, svoji potravinářskou kvalitu si příliš dlouho nepodržel. Pak se využíval jinak: Do lamp ke svícení, impregnovaly se s ním dřevěné části obytných stavení, trámy, vrata, lněný olej pomáhal udržovat namáhanou koženou obuv…
Masopustní koblihy
Masopustní koblihy představovaly sladké pečivo. Je pro masopust typické i nějaké slané pečivo?
Snad chleba se sádlem, ale to bývalo obvyklé jídlo po celý rok. Masopustní slaná jídla, to byla zabijačka. Nic dalšího zvláštního „slaného“ masopust nenabízel.
Masopust nás vždy okouzlí nádhernými maskami v průvodech. Symbolizují něco?
Samozřejmě. Ale tady musíme rozlišovat mezi masopustními obchůzkami ve městech a na vesnici. Masopustní rej ve městech míval ráz karnevalu. Za masky se převlékali muži i ženy, ale i lidé patřící do různých sociálních vrstev. Pro městský masopustní karneval bylo typické ztvárnění „světa naruby“. Při karnevalu si byli všichni rovni. Sloužící se převlékali za pány, páni se ve svých maskách strojili za sloužící. Spousta věcí byla dovolena. Rozpustilost a nevázanost byly symboly radosti z odcházející zimy a chuti do života v novém roce, který přicházel s jarem.
Masopust ve Vortové
A jak to bylo na vesnici?
Na vesnici býval masopustní průvod trochu jiný. Za masky se strojili pouze muži. Tradicí bývalo, že nejprve si musel průvod vyprosit „povolení“ od rychtáře, až pak mohl obcházet ves. Masky mívaly ustálenou podobu, ostatně i podle jejich podoby se dá říci, z kterého kraje masky pocházejí. V průvodu masopustního veselí na vesnici se objevuje medvěd nebo kobyla, v jižních Čechách pohřebenář, nechybí postava klauna, ale ani smrtky. Například na Hlinecku se masky nezměnily od poloviny 19. století do dneška. To byl i jeden z důvodů, proč byly v roce 2010 zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.
Takže masopustním úterým končí masopust?
Ano, o masopustním úterý se konaly maškarní obchůzky a zábavy, které měly své rituály, například porážky kobyly, medvěda nebo pohřbívání basy. Tato masopustní zábava však musela končit o půlnoci, protože pak už nastává Popeleční středa, kterou začíná velký předvelikonoční půst.
Zkuste tyto masopustní recepty:
Vyzkoušejte koblihy podle Ládi Hrušky, který je dělá z listového těsta:
