Je tu druhá postní neděle zvaná Pražná. Víte, z čeho se dělá tradiční pokrm pražmo?
Druhé neděli během čtyřicetidenního postního období před Velikonocemi se tradičně říká Pražná nebo také Suchá. Název dostala podle pokrmu zvaného pražma či pražmo, který se připravoval z naklíčených a opražených obilných zrn.
Kromě názvů Pražná a Suchá měla druhá postní neděle i přízvisko Sazometná. Postní období totiž nebylo určeno jen k očistě těla a duše. Sloužilo i k důkladnému úklidu domovů nebo hospodářství. Do druhé postní neděle proto musely být vymeteny komíny, také se čistila kamna a pece od sazí. V domácnostech i chlévech se vše smýčilo, bílilo a mylo, opravovaly se stroje a nářadí, aby vše bylo připraveno na jaro.
Pokrmy v této době bývaly velmi skromné, protože zásoby se koncem zimy tenčily. Vařila se jídla lehká, zdravá a víceméně vegetariánská, například oukrop, šoulet nebo kočičí svatba. Na stole bývala občas i ryba, která symbolizovala pokoru půstu.
Připravte si šoulet v moderní podobě podle videoreceptu >>>
Jedl se naklíčený hrách i obilí
Základem postního jídelníčku byly hlavně brambory, cibule, kořenová zelenina, kroupy, různá semena a také luštěniny jako čočka nebo hrách. Právě hrách, který se předem nechal naklíčit, byl základem pokrmu zvaného pučálka, připravovaného na první postní neděli. Proces klíčení v semenech aktivoval cenné látky, proto lidé nechávali klíčit nejen hrách, ale například i obilí. To bylo symbolem úrody a lidé zrnům a potažmo i úrodné zemi tímto způsobem vzdávali úctu. Muži se na Pražnou neděli scházeli v hospodě a debatovali o tom, kdy a kolik čeho v daném roce zasadí, aby byla úroda co největší. A při té příležitosti popíjeli režnou, která se pálí z obilí. Ženy se sešly v některé chalupě a daly si panáka likéru (tradičně to býval ořechový) nebo rosolky, což byl sladký alkoholický nápoj připravovaný většinou z nakládaného lesního ovoce.
Co je praženka a pražma?
Z obilných zrn se o druhé postní neděli připravovala řidší polévka praženka a také pokrm zvaný pražma nebo pražmo. Bylo to velmi vydatné a syté jídlo plné bílkovin, které se zapíjelo řídkým pivem, aby šlo lépe polykat. Ideální na pražmu byla pšenice špalda nebo nahý oves. Důležité bylo použít zdravá a neobroušená obilná zrnka, která se nejdříve nechala nabobtnat a naklíčit. Obilná zrnka se pak pražila, ale ještě předtím se z nich olámaly klíčky, aby se v nich pražením neznehodnotily cenné látky, a ty se pak přidávaly do polévek, kaší nebo salátů.
Ideální na klíčení je pšenice špalda.
Jak připravit pražmu z obilí
Pokud si chcete pražmu připravit doma, budete potřebovat 500 g obilných zrn (ideální je pšenice, žito, špalda nebo bezpluchý oves). Zrna přeberte, zbavte nečistot, propláchněte a zalijte studenou vodou tak, aby sahala alespoň 2 cm nad zrna. Takto je nechte stát 24 hodin, pak je slijte, znovu zalijte čistou vodou a nechte stát dalších 12 hodin. Tento postup ještě dvakrát zopakujte, pak vodu slijte a zrna nechte 12–24 hodin stát, až začnou klíčit.
Naklíčená zrnka pak opražte nasucho na pánvi za občasného zamíchání. Můžete si pak vybrat, jak je ochutíte:
-
S cibulí a kmínem
Na pánvi rozehřejte dvě lžíce másla, přidejte velkou, nadrobno nakrájenou cibuli a orestujte ji dozlatova. Pak přidejte opražené obilí, osolte, opepřete, přidejte lžíci drceného kmínu, případně lehce podlijte vodou a chvilku povařte. Pražmu můžete nakonec vylepšit lžící zakysané smetany a zelenými bylinkami.
-
Se zelím
Na pánvi orestujte na másle nebo sádle jednu velkou nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte 200 g zelí nakrájeného na nudličky a spařeného horkou vodou a krátce orestujte. Osolte, opepřete, promíchejte s opraženým obilím a dochuťte špetkou mletého kmínu.
Na konci zimy vás posilní domácí česnečka >>>