Víte, proč jíst v barvě duhy? Důvod je úplně jiný než ten, aby bylo jídlo lákavější na pohled
Každý člověk odmalička ví, že má jíst hodně čerstvého ovoce a zeleniny, protože je to zdravé. Jenže je v tom jeden háček. Když si totiž budete stále dokola dávat třeba jen rajčata, můžete si tím spíš uškodit. Po mrkvi zase budete celí oranžoví. I v tomto případě je dobré vsadit na pestrost. To, že mají ovoce a zelenina různé barvy, totiž nezařídila příroda jen tak pro nic za nic.
Zařazovat do jídelníčku různé druhy ovoce a zeleniny je vhodné hned z několika důvodů. Každý druh má jinou energetickou hodnotu, jinou skladbu vitaminů, minerálních látek a zejména fytochemikálií. Už jste o nich slyšeli? Díky nim mají ovoce a zelenina krásné živé barvy, různě chutnají a voní. Fytochemikálie ale hlavně pomáhají tělu bojovat proti různým chorobám a mohou být užitečné i ve chvíli, kdy se nějaká nemoc už rozvine. Doposud bylo identifikováno víc než 10 000 fytochemikálií a celá řada ještě čeká na zmapování. V kousku zeleniny nebo ovoce, které si dáte třeba ke svačině, mohou být desítky i stovky těchto významých látek, a to v různých poměrech.
Salátem z různě barevné zeleniny, avokáda a grilovaného sýru rozhodně nic nezkazíte>>>
Jak vyplývá z jejich názvu (fyto znamená rostlina nebo rostlinný), fytochemikálie jsou obsaženy v rostlinných potravinách, ty živočišné je neobsahují. Ovoce a zelenina se dají rozdělit do několika barevných kategorií odpovídajících barvám duhy a každá barva s sebou nese vlastní sadu jedinečných fytochemikálií, a tedy i zdravotních přínosů. Pojďme se na ně podívat trochu blíže.
Proč jíst červeně
V červeném ovoci a zelenině stojí za barevností zejména kyselé pH prostředí a pigmentové molekuly antokyanů a lykopenu. Antokyany se řadí mezi flavonoidy, což je jedna ze skupin fytochemikálií, a mají výrazné antioxidační vlastnosti. To jsou například protizánětlivé účinky, vliv na paměť nebo zpomalení procesu stárnutí. Lykopen, látka patřící do skupiny karotenoidů, nám zase může pomoci se snížením cholesterolu a krevního tlaku.
Jaké ovoce si dát: jahody, třešně, maliny, brusinky, rybíz, červený angrešt, granátové jablko
Jakou zeleninu si dát: zralá rajčata (ideálně tepelně upravená s trochou tuku), ředkvičky, červenou papriku, brambory s červenou slupkou
Recepty pro inspiraci:
Rebarbora a jahody s mascarpone
Proč jíst oranžově a žlutě
V okamžiku, kdy nejsou optimální podmínky pro vznik lykopenu, dojde k vytvoření jiných karotenoidů, jež mají vliv na žluté a oranžové vybarvení ovoce a zeleniny. Vedle již zmíněného lykopenu spadají do této skupiny beta-karoteny, y-karoten, lutein, zeaxanthin, violaxanthin, citranaxanthin a další, které působí jako tzv. prekurzory, tedy aktivní látky, které se v případě potřeby přemění na vitamin, například vitamin A. Plody s karotenoidy jsou důležité například pro zdravý zrak, vývoj placenty či spermií, ale i pro metabolismus kostí a růst buněk. Dožluta a dooranžova zbarvené ovoce obsahuje také foláty, které jsou nezbytné v těhotenství pro zdravý vývoj plodu.
Jaké ovoce si dát: mango, meruňky, pomeranče, mandarinky, broskve, banány, citrony
Jakou zeleninu si dát: mrkev (stejně jako u rajčat je lepší ji jíst tepelně upravenou s trochou tuku), žlutou papriku, brambory, kukuřici, dýni, zázvor
Recepty pro inspiraci:
Pečená mrkev s mrkvovým pestem
Salát s grilovanou zeleninou a sýrem
Proč jíst modrofialově
Modrofialovou barvu způsobují především již zmíněné antokyany v kombinaci s neutrálním či zásaditým pH prostředím. Mezi právem vyzdvihované superpotraviny z této skupiny barevných plodů patří například borůvky či černý rybíz, který obsahuje fenolové kyseliny. Ty mohou být využívány v léčbě onemocnění dýchacích cest, zpomalují bakteriální infekce, podporují metabolismus, snižují svalovou únavu či ochraňují LDL, tedy „zlý" cholesterol před oxidací.
Jaké ovoce si dát: borůvky, ostružiny, černý rybíz, blumy, švestky, fíky, modré hroznové víno
Jakou zeleninu si dát: červené zelí, červenou cibuli, červenou řepu, lilek, fialové kedlubny
Recepty pro inspiraci:
Proč jíst zeleně
Chlorofyl, silný antioxidant, je nositelem zelené barvy u většiny ovoce a zeleniny. V případě brukvovité zeleniny může k barevnosti přispívat i další antioxidant sulforafan ze skupiny polyfenolů. Zelená listová zelenina zase obsahuje kyselinu listovou, značné množství železa a vitaminy E a C, které mohou snížit riziko vzniku onemocnění chronického charakteru.
Jaké ovoce si dát: jablka, avokádo, limetky, bílé hroznové víno, kiwi
Jakou zeleninu si dát: chřest, hrášek, okurky, špenát, brokolici, pekingské zelí, listový salát, cukety
Recepty pro inspiraci:
Smoothie bowl s avokádem, mangem a ananasem
Špenátová polévka se ztraceným vejcem