Nesbírejte jen hřiby! 15 nejchutnějších hub, na které můžete v lese narazit
Na podzimní houby jsme si sice museli trochu počkat, o to plnější košíky si ale teď z lesa můžeme nosit. Pokud tedy víte, kam vyrazit, můžete si být jistí, že se nevrátíte s prázdnou. A nemusí to být jen hříbky. Seznamte se s houbami, které jsou nejen jedlé, ale i minimálně stejně chutné a byla by velká škoda je nechat v lese bez povšimnutí.
Ještě, než vám prozradíme, které houby rostoucí v našich lesích patří k těm nejchutnějším, otestujte si své houbařské znalosti v našem kvízu:
Nejchutnější houby:
Holubinka namodralá Liška obecná Křemenáč březový Klouzek sličný Holubinka nazelenalá Křemenáč osikový Kozák habrový Liška bledá Muchomůrka růžovka Sluka svraskalá Ryzec pravý Bedla vysoká Čirůvka fialová Pýchavka obecná Kotrč kadeřavý
Holubinka namodralá

Je to jedna z nejchutnějších holubinek. Klobouk může být v odstínech modré, fialové nebo olivové barvy a lupeny jsou měkké, pružné a nelámavé. Roste od června do října, zejména pod buky a duby, zřídka pod jehličnany. Hodí se do polévek, omáček a smaženic. Mladé plodnice jsou výborné naložené v octě.
Liška obecná

Tuto vyhledávanou houbu poznáte podle žlutavých odstínů na klobouku i lištách a podle kořenné chuti, ovocné vůně a bělavě žluté dužniny. Liška obecná roste od května do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích a jen místy hojněji. Patří mezi nejchutnější houby a vynikne zejména v kulajdě s pravými hřiby. Výborné jsou i lišky dušené na smetaně.
Křemenáč březový

Tato houba je charakteristická žlutooranžovou pokožkou klobouku, tmavou barvou mladých pórů, velmi tmavým zbarvením šupinek na třeni a výskytem pod břízami. Roste od června do listopadu hlavně na kyselých půdách. V mládí je tento křemenáč velmi chutný a všestranně využitelný v kuchyni. Lze ho i sušit.
Klouzek sličný

Poznáte ho podle oranžovočervených odstínů na pokožce i na třeni a žlutého zbarvení pórů a dužniny. Roste od června do listopadu poblíž modřínů, místy hojně. Klouzek je výborná jedlá houba s všestranným použitím. Už při sběru je dobré stáhnout z něj slizkou pokožku a seškrábnout sliz z třeně.
Holubinka nazelenalá

Je pro ni charakteristická políčkovitě rozpraskaná, měděnkově zelená až šedozelená pokožka klobouku. Lupeny jsou husté, často s rezavě skvrnitým ostřím. Velmi tvrdý třeň má na spodní části někdy narezlou barvu. Holubinka roste od července do října hlavně v doubravách a březinách. Je to vynikající jedlá houba k úpravě začerstva (například na kmíně nebo na česneku) i ke konzervování.
Křemenáč osikový

Poznáme jej podle červené pokožky klobouku, nečernajících šupinek na bělavém třeni a růstem pod osikami, někdy i pod topolem bílým. Dužnina je na čerstvém řezu bělavá, pak získává špinavě nafialovělý odstín. Roste od června do listopadu. Mladé křemenáče osikové jsou velmi lahodné a nesporně patří mezi nejchutnější křemenáče. V kuchyni mají všestranné použití, výborné jsou například s kuřecím masem po myslivecku.
Kozák habrový

Charakteristický je svým růstem pod habry a osikami a tmavnutím rozkrojené dužniny. Šedohnědý až černohnědý klobouk je ve stáří často rozpukaný na políčka. Třeň pokrytý hnědými šupinkami na otlačených místech pomalu černá, obdobně jako dužnina. Kozák habrový roste od června do října a právem patří mezi nejchutnější kozáky. Hodí se například na přípravu telecích nebo vepřových přírodních řízků na houbách.
Liška bledá

Je velmi podobná lišce obecné. Liší se od ní světleji zbarvenými a masitějšími plodnicemi a růstem v listnatých lesích, zvláště pod duby a lipami. Tato velmi ceněná houba roste od června do října, je ale vzácnější než liška obecná nebo ametystová. Její využití v kuchyni je všestranné, velmi dobrá je například smažená nebo v kulajdě s pravými hříbky. Lze ji také nakládat do octového nálevu.
Muchomůrka růžovka

Vyznačuje se narůžovělými odstíny na klobouku, třeni i dospělých lupenech. Na třeni má rýhovaný převislý prsten. Roste celkem hojně od června do října v listnatých i jehličnatých lesích a právem patří mezi nejchutnější jedlé houby. Vžitý lidový název této muchomůrky je masák. Milovníci přírody si nejlépe pochutnají na obalovaných řízcích z masáků.
Sluka svraskalá

Vyznačuje se zejména tím, že v mládí má lupeny zakryté blanitým závojem a pokožka jejího klobouku je ojíněná. Klobouk je stříbřitý nebo nafialovělý, v dospělosti lysý a kožově žlutý. Třeň je jemně rýhovaný a vláknitý, bělavý až okrový. Z roztrženého závoje vznikne dvojitý prsten. Sluka roste od července do října pod jehličnany i listnáči. Podle mykologů patří mezi nejchutnější jedlé houby. Výborná je nakládaná v nálevu, kdy vynikne její kořeněná chuť.
Ryzec pravý

Vyznačuje se oranžovými odstíny na lupenech a pokožce klobouku i třeně a mrkvově červeným zbarvením mléka i rozkrojené dužniny. Lupeny na poraněných místech pomalu zelenají. Roste od srpna do října pouze pod borovicemi. Tato lahodná jedlá houba patří k nejlepším ryzcům a zvláště chutná je naložená v octovém nálevu. Výborné jsou také ryzce upravené jako minutka nebo nakrájené a podušené s kmínem na másle. Velmi chutné jsou i další druhy ryzců - smrkový nebo ryzec syrovinka.
Bedla vysoká

Poznáte ji velmi snadno podle hnědě šupinatého klobouku, hlízovité spodní části třeně a velkého posuvného prstenu na třeni. Bělavá dužnina je v klobouku vatovitá a má jemnou vůni a oříškovou chuť. Od nejedlých druhů bedel ji snadno rozlišíte, když prstem rýpnete do třeně. Pokud se dužina začne barvit do oranžova nebo červena, houbu nesbírejte, protože jde o nejedlý druh. Bedla vysoká roste od června do října v prosvětlených listnatých i jehličnatých lesích. Je to jedna z nejchutnějších jedlých hub. Bezkonkurenční jsou obalované řízky, kloboučky plněné uzeninou, bedly smažené na kmíně nebo česneku, případně bedly na slanině posypané nasekanou petrželkou.
Čirůvka fialová

Snadno ji poznáte podle fialových odstínů ve všech částech plodnice a podle příjemné, velmi nápadné parfémové vůně. Roste od září do prosince v jehličnatých i listnatých lesích a na loukách, často ve skupinách. Je to vynikající jedlá houba vhodná ke zpracování začerstva i k nakládání do sladkokyselého nálevu.
Pýchavka obecná

Poznáte ji podle bílých hruškovitých plodnic, hustě pokrytých hnědnoucími ostny. Tato pýchavka roste od června do listopadu pod listnáči i jehličnany, v parcích a křovinách, zvláště na sušších okrajích. Dokud je dužnina bělavá, je pýchavka velmi chutná, možno říci, že houbaři nedoceněná. Lze z ní připravit až překvapivě chutný mozeček s vejci.
Kotrč kadeřavý

Tato houba se skládá s velkého počtu srostlých větviček, které jsou na koncích lupenovitě zploštělé a zvlněné. Žlutavá plodnice nepravidelně oválného tvaru může být široká až 30 cm a vážit kolem 1 kg. Kotrč kadeřavý roste od července do listopadu u kmenů borovic, někdy i smrků, jedlí a modřínů. Je to lahůdková houba, vhodná především do polévek, například dršťkové.