Vložit recept
Není buřt jako buřt aneb Jak vybrat kvalitní špekáček
Láska k uzeninám k českému národu jednoznačně patří. Ať už je konzumujeme ve větším, či menším množství, neměli bychom zanedbat jejich kvalitní výběr a vhodné složení. Aby byl špekáček kvalitní, musí splňovat legislativní normy. Jak vybrat takový, který bude pevný, ale zároveň pružný, vyuzený, šťavnatý a na kterém si zkrátka pochutnáte?
Špekáček je jediný buřt, který má normou dané minimální složení. Všechny ostatní produkty nazvané buřty, buřtíky, vuřtíky nemusejí plnit vůbec žádné normy, a tak teoreticky nemusejí obsahovat vůbec žádné maso. Složení pravého špekáčku však podléhá potravinářské vyhlášce, která udává druh masa, ze kterého je produkt vyrobený. Musí obsahovat vepřové a hovězí či telecí maso, ale není nijak upraven jejich poměr. Je pouze řečeno, že celkový podíl masa musí být minimálně čtyřicet procent a obsah tuku maximálně čtyřicet pět procent. Někteří výrobci dávají masa i více, než říká vyhláška, a doručují i do některých supermarketů, takže i tam můžete narazit na kvalitní uzeninu. Plní se do vepřových nebo hovězích střívek, přičemž vepřová jsou jemnější na skus.
Zaručená tradiční specialita
Existují také špekáčky s označením „zaručená tradiční specialita“. Jedná se o zemědělské produkty, které jsou více než třicet let vyráběny tradičními metodami při splnění dalších specifických výrobních technologií. V obchodě se takové špekáčky poznají podle kulatého žluto-modrého loga Evropské unie, uvedeného na obalu. U nebalených musí být unijní logo umístěno v blízkosti zboží. Pro takové výrobky jsou požadavky na složení přísnější. Závazná receptura vyžaduje vyšší celkový podíl masa s přidáním vepřové slaniny, která ve špekáčcích tvoří typickou mozaiku. Velkým pomocníkem pro rozpoznání takovýchto špekáčků je jejich oddělení šňůrkováním. U levnějších druhů je šňůrkování nahrazeno kovovými sponami. Pro špekáčky obou kategorií je však zakázáno použití strojně odděleného masa, tzv. separátu. Nebudou tedy obsahovat zbytky masa a kůží, které zůstaly po vykostění.
Povolené látky
Škrob ve špekáčcích zakázaný není, pokud je ale ve výrobku přítomný, musí být uveden na etiketě. Přídatné látky, takzvaná éčka, se do špekáčků dávat smějí, ale jen ty, které jsou schválené pro tento druh potraviny. Jsou to látky zabraňující možnému vzniku bakterií nebo šednutí výrobku, popř. látky zvýrazňující chuť a vůni.
Z takto kvalitního špekáčku si pak můžete připravit třeba vynikající buřty na pivu.
Špekáčky na černém pivu
Doba přípravy: 40 minut
Počet porcí: 4
Suroviny:
- 4 špekáčky
- lžíce sádla na vymazání pekáče
- 2 cibule
- 6 stroužků česneku
- 2 kapie
- 1 chilli paprička
- 100 g rajského protlaku
- 300 ml černého piva
- hrst petrželky
- sůl a pepř
Postup:
Špekáčky podélně nakrájíme tak, aby se daly otevřít, vložíme do nich nakrájenou kapii a cibuli na kolečka a naskládáme je do vymazaného pekáčku s pár stroužky česneku. Krátce zapečeme a poté zalijeme černým pivem, přidáme rajský protlak, mletou papriku a chilli papričku. Pečeme půl hodiny při 180 stupních, než se vytvoří hustá omáčka. Dle chuti osolíme a opepříme. Servírujeme ozdobené petrželkou.
Poznáte rozdíl mezi buřtem a špekáčkem? Po čem v obchodě sáhnout?
Správné opékání
A přichází na řadu samotné opékání. Nikdy neopékejte špekáčky v přímém ohni, ale pouze v horkém vzduchu nad ním. Zabráníte tak spálenému špekáčku, který bude uvnitř syrový. Skvělým tipem na závěr je propíchnout špekáček vidličkou na obou stranách. Maso bude dýchat a při opékání vyteče přebytečný tuk. Dejte jen pozor, aby nekapal přímo do ohně.
Trochu jiné buřty na pivu najdete ve videu >>>
