Vložit recept
Chcete úrodu vlastní zeleniny? 3 jednoduché fígle, jak urychlit předpěstování sadby
Vlastnit zahradu nebo zahrádku je v dnešní době, kdy jsou potraviny drahé, velká výhoda. Pěstování zeleniny se ale vyplatí i na malém prostoru, třeba na balkoně nebo v truhlíku za oknem. Připravte si právě teď vlastní sadbu. Odměnou vám budou chutné, šťavnaté plody, a ještě ušetříte. Vyzkoušejte fígle k rychlému klíčení a růstu mladých sazenic.
Začátek dubna je ideální čas na takzvané pikýrování neboli přepichování zeleniny, kterou jste si vyseli v březnu. Ještě však není pozdě předpěstovat si ze semínek i další sadbu. Na talíři tak můžete mít od jara do podzimu zeleninu, o kterou jste se starali od malého semínka. Určitě bude chutnější než kupovaná v supermarketech, a navíc budete mít i dobrý pocit z práce a péče.
Z vlastnoručně vypěstované zeleniny si pak můžete udělat třeba šopský salát:
Co potřebujete na pikýrování sazenic
Pokud mají malé rostlinky dva pravé listy, je třeba je oddělit a přepikýrovat, aby měly dostatek životního prostoru. Mladé sazeničky rajčat, paprik, salátu nebo brukvovité zeleniny nyní potřebují vaši péči. Co si připravit?
Kvalitní substrát: Bývá základem úspěchu pěstování. Vybírejte nejlépe takový, který je obohacený o aktivátor pro zakořeňování, upravený proti škůdcům a se supresivním účinkem proti padání klíčků. Takový substrát navíc vyřeší věčný problém s obtěžujícími černými muškami smutnicemi, které ze zeminy vylétají. Určitě o ně v bytě nebo domě nestojíte.
Nádoby na přesazení: Mohou to být obyčejné kelímky, sadbovače nebo malé květináčky (osvědčená velikost je alespoň 300 ml). Do kelímků udělejte odtokové díry, aby nebyl substrát přemokřený a nedocházelo k hnilobě nebo plísňovým chorobám na kořenech. Jednotlivé rostlinky opatrně přesaďte, zalijte a označte, abyste se později vyznali v odrůdách. Rajčata přepíchejte hluboko do hlíny, aby vytvořily kvalitní kořenový systém, který celou rostlinu lépe ukotví v substrátu.
Podmisku, na kterou jednotlivé nádoby se sazenicemi umístíte: Odtékající voda z kelímků se v ní zachytí a vy ji vylijte, aby nebyly sazenice přemokřené. Použít můžete třeba starý plech na pečení.
Rostlinky potřebují dostatek světla, proto je umístěte k oknu nebo balkonovým dveřím.
Pěstební podmínky
Aby byly vaše sazenice spokojené, měli byste dodržet tyto důležité zásady:
Světlo: Je pro sazenice důležité, aby se zbytečně nevytahovaly. Vhodné stanoviště v bytě je parapet okna, případně u balkonových skleněných dveří.
Teplota: Pro sazenice paprik a rajčat bývá vyšší než u jiné zeleniny. Ideální je kolem 20 °C. Pozor však na průvan! Otevřené okno může sazenice poškodit. Ostatní zeleninu můžete pěstovat při nižších teplotách (stačí kolem 17 °C), aby se sadba nevytahovala a nebyla slabá.
Hnojení: Po pikýrování není potřeba. Dejte sazenicím šanci, aby se ujaly, a po deseti až čtrnácti dnech můžete jednou za týden přihnojovat hnojivem s vyšším obsahem dusíku, které nastartuje jejich růst. Vždy však dodržujte návod, který určí poměr vody a hnojiva. Hnojit můžete i surovinami z kuchyně (např. kávovou sedlinou nebo nesolenou vodou z brambor).
Jakou zeleninu ještě stihnete předpěstovat
Začátkem dubna stihnete předpěstovat okurky, dýně, patizony, cukety, ale i listový salát. Pro rychlejší klíčení je dobré nejdříve semínka namočit na přibližně pět hodin do vlažné vody. Inhibitory, které je chrání před předčasným klíčením, se tak vyplaví. Jednotlivá semínka po dvou vysejte nejlépe rovnou do sadbovačů nebo kelímků, abyste je pak nemuseli přesazovat.
3 fígle na rychlé klíčení a růst sazenic
1. fígl: Kelímky s vysetými semeny dejte do průhledného kontejneru s víkem, které necháte mírně odklopené. Zajistíte tak vyšší vzdušnou vlhkost a lépe udržíte teplotu.
Na klíčení je ideální průhledný kontejner s víkem.
2. fígl: Pro klíčení semen je ideální teplota kolem 22 °C. Ta však v bytě kolísá, protože topení vypínáte například v době, kdy jste v práci. Pomůžete si tak, že naplníte horkou vodou termofor a umístíte ho v blízkosti kelímků (nesmí se jich však dotýkat). Nahřívací termofor zajistí potřebnou teplotu do doby, než se v bytě opět začne topit.
Dostatek světla zajistí alobal.
3. fígl: Mladé sazenice potřebují dostatek světla. Na jaře však bývá počasí proměnlivé a často zamračené. Více světla k sazenicím přivedete obyčejným alobalem, kterým pokryjete zadní stěnu kontejneru. Světlo se tak bude odrážet a intenzita se zvýší. Místo alobalu je možné použít i stříbrnou sluneční clonu na auta.
Výsev a výsadba do volné půdy
Mrkev a petržel
Na začátku dubna je nejvyšší čas na výsev mrkve a petržele do volné půdy. Abyste jemná semínka zbytečně nenaseli moc hustě, smíchejte je s trochou písku. Kdo je pěstitelem mrkve a petržele ví, že velkým problémem bývají mravenci v záhonech. Před výsevem proto k semínkům přimíchejte mletou skořici, která působí jako mravenčí odpuzovač.
Špenát a ředkvičky
Pokud jste nezaseli špenát na podzim, nyní neotálejte a pusťte se do práce. Podobně vysejte i ředkvičky. Oba druhy zeleniny mají krátkou vegetační dobu a po jejich sklizni můžete záhony využít na další pěstování.
Česnek, cibule a další zelenina
Česnek se většinou vysazuje na podzim, ale i z jarní výsadby vyroste kvalitní. Máte-li dostatek místa, vyplatí se vypěstovat cibuli. Hlávkový salát můžete vysadit nebo vysít i na terasu nebo balkon do truhlíků. Většinou neudělá klasickou hlávku, ale můžete postupně odtrhávat jednotlivé listy. S červenou řepou ještě počkejte, nebo použijte na přikrytí bílou netkanou textilii. Jarní přízemní mrazíky by ji mohly poškodit.
Až budete mít ředkvičky, udělejte si z nich tuto pomazánku:
