Česká lež na talíři: Tyto pokrmy jsme si přivlastnili a miluje je celý národ

video
27. dubna 2021 • 00:00

Neodmyslitelně patří do našeho jídelníčku a s hrdostí si na nich pochutnáváme. Možná vás tedy překvapí, že mnohé pokrmy české kuchyně , na kterou jsme tolik pyšní, nejsou původně vlastně vůbec naše. A to dokonce ani nedělní klasika, jakou je knedlo zelo vepřo! Možná to ale víte, možná jste to doposud slyšeli a zapomněli, ale dost možná vás překvapí, jaké že pokrmy jsou vlastně taková naše malá česká směs na talíři.

Ve skutečnosti jde o přirozený vývoj a formování území nejen našeho státu, ale ve výsledku celého světa, kdy se kuchyně mnoha národů navzájem ovlivňovaly. Ať již důsledkem přirozeného pohybu obyvatel či dobývání nových území. A tak asi nikoho z vás zas až tolik nepřekvapuje, že mnoho námi milovaných pokrmů má svůj pravý původ v kuchyni rakouské, německé, maďarské či polské, kdy jsme byli svého času všichni, včetně mnoha dalších států, součástí rakouského císařství. A tak stejně, jak se formoval náš jazyk, přetvářela se i kuchyně a s ní naše chuťové pohárky.

Knedlo zelo vepřo

Proto si na pokrmech podobných našemu knedlo zelo vepřo , které jsme zmiňovali již v úvodu a ze kterého naše klasika vzešla, můžeme pochutnat také v Rakousku a Německu, zejména pak v Bavorsku. Ale jen stěží se lze dobrat pravého původu knedlíků, bez kterého by naše nedělní klasika ani nebyla. Známé byly doposud ve starověku a středověku, proto jejich složení a podoba prošly dlouhým procesem, než se zformovali do této, jakou mají dnes. Knedlíky se dříve pekly, a byly tak vlastně pečivem. Avšak údajně ještě na počátku 19. století byly "pouze" hlavním chodem, výtečnou přílohou se staly až posléze. Přípravu houskových knedlíků, které si tak rádi vychutnáme k omáčkám, jako je svíčková na smetaně nebo slepice na paprice, prý taky ovlivnila autorka kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová. Jedna z dochovaných zmínek o knedlo zelo vepřo, které si tak rádi dopřejeme i s knedlíkem bramborovým či karlovarským , pochází z druhé poloviny devatenáctého století, kdy jeden pražský hostinec informuje roku 1862 o tomto masitém pokrmu jako o novince na svém jídelní lístku.     

Guláš

Takové gulášek , který si rádi dopřejeme s knedlíky, brambory, těstovinami či chlebem, se zakořenil v naší kuchyni tak silně, že si náš jídelníček bez něj už ani nedovedeme představit. Vaří se v jídelnách, restauracích a domácnostech v mnoha obměnách a z různých druhů mas. Tento pokrm má svůj původ v maďarské kuchyni, kde se připravuje z hovězího . A právě z maďarského slova "Gulya" (stádo hovězího dobytka) vzešla gulyás a následuje náš guláš. Ačkoli se původně jednalo o sytou hovězí polévku, u nás získal guláš podobu zahuštěného masitého pokrmu, jehož základ tvoří cibule a rajčatový protlak. Jeho chuti pak vévodí mletá sladká paprika, česnek a majoránka.   

Vyzkoušejte kynutý houskový knedlík, který se vždy zaručeně povede. Pomůže vám s tím náš videorecept!

Rajská omáčka

Lidově také rajská patří mezi naše nejoblíbenější omáčky. I její původ však není ryze český a kořeny této klasiky v naší kuchyni sahají přes Alpy až do té italské. Konkrétně v neapolské kuchyni v 18. století se objevují první zmínky o omáčce, jejíž hlavní surovinou jsou rajčata . V kuchařce z roku 1790 vydané římský kuchařem se pak hovoří o rajské omáčce jako o součásti hlavního chodu. K významnějšího rozšíření omáček z rajčat v Evropě však došlo až zhruba ve 30. letech 19. století. U nás si rajskou omáčku dopřáváme nejraději s hovězím masem dušeným v celku, masem mletým v podobě plátku sekané či masových kuliček nebo s paprikovými lusky plněnými masovou směsí. Oblíbenou přílohou jsou pak knedlíky, rýže či těstoviny.    

Vepřový řízek

Ani smažený vepřový řízek není čistě z našeho kulinářského umění. Je obdobou Vídeňského telecího řízku .Vídeňský řízek byl poprvé zmíněný v jihoněmecké kuchařské knize z roku 1831.  Avšak smažený šťavnatý plátek masa v trojobalu chuťově oslovil nejen nás, ale stal se populárním i v mnoha jiných zemích po celém světě. V Itálii si můžeme pochutnat na smaženém obalovaném telecím plátku cotoletta alla Milanese. V datech tohoto pokrmu pokročíme ještě mnohem dále do historie, a sice do 12. století, kdy byl prý dle dostupných pramenů podávaný na jedné hostině v Miláně. Později se stal, pod názvem Milanesa, také velmi oblíbeným v Jižní Americe, kam jí rozšířili italští přistěhovalci mezi lety 1860 až 1920. Můžeme tak říci, že jídlo je jako cesta, nikdy nevíme, kam nás jeho stopy zavedou.

VIDEO: Připravte si tento speciální řízek se smetanovou náplní.

    

Autor: VDŠ