Zavzpomínejte na Hanu Maciuchovou: Uvařte si poctivé krkonošské kyselo, které vůbec není kyselé
Skvělá česká herečka Hana Maciuchová, která by 29. listopadu 2023 oslavila 78. narozeniny, ztvárnila desítky divadelních, filmových i seriálových rolí. Velkou popularitu jí přinesla hlavně role temperamentní Anče z Krkonošských pohádek. Připomeňte si s námi dobroty, které Anče vařila lakomému Trautenberkovi a také hajnému a svému milovanému Kubíčkovi.
Oblíbené pohádkové příběhy odehrávající se v Krkonoších mohli televizní diváci poprvé vidět v roce 1974 a tak si je oblíbili, že byly o téměř 40 let později na základě divácké ankety vyhlášeny nejlepším večerníčkem. Anče, Kuba, hajnej! Všichni si dodnes pamatují, jak chamtivý a lakomý Trautenberk, který neustále škodil Krakonošovi, svolával své sloužící. A co teprve, když se mu něco nelíbilo, to si pak s chutí zanadával: „Himl hergot donrvetr krucajs element.“
Připomeňte si i další role Hany Maciuchové >>>
Fajnšmekr Trautenberk
Trautenberk byl, co se jídla týče, fajnšmekr nad fajnšmekry. Ještě ani neochutnal a už podle vůně poznal, jestli je něčeho moc a něco zase chybí. A když upytlačil něco v Krakonošově revíru, hned poroučel, jak se zvěřina má upravit: „Anče, zajíce chci mít s perníkovou omáčkou, koroptev nadívanou a srnčí nalož do láku s bobkovým listem, jalovcem a hřebíčkem. A nezapomeň na tymián a nový koření!“
To kyselo je moc kyselý!
Přestože Trautenberk bydlel v obyčejné chalupě, nechával si podstrojovat: snídani na vidličku, oběd o pěti chodech, ke svačině maso studené, k večeři na rožni… Že by se s čeládkou o něco podělil, to ani náhodou. Musely jí stačit ve všední den brambory a kyselo a v neděli kyselo a brambory. A i když v kuchyni nehnul ani prstem, neustále mluvil do Ančina kuchařského umění a všechno kritizoval. Dokonce i bramboráky byly moc bramborové a kyselo moc kyselé! Pojďme se tady trochu zastavit. Jak vlastně chutná pravé krkonošské kyselo? A z čeho se připravuje?
Jak chutná kyselo?
Řada lidí, kteří kyselo nikdy neochutnali, si myslí, že kyselo chutná podobně jako zelňačka. A to je trochu omyl. Je pravda, že tato polévka, která se nevařila jen v Krkonoších, ale ve všech horských a podhorských oblastech na severu a severovýchodě Čech, lehoučce nakyslá je. Ale víc než zelňačce se podobá spíš kulajdě z jižních Čech. Tím, co polévce dává lehce navinulou chuť, je chlebový kvásek. Na jeho kvalitě závisí výsledná chuť i kyselost polévky. Dříve mívali chlebový kvásek v každé domácnosti, protože se z něj pekl chleba. Dnes si ho můžete za pár korun objednat ve většině pekáren nebo si ho pořídit od některého z nadšenců pro přípravu kváskového pečení, které najdete na kváskové mapě.
Kromě kvásku už toho na přípravu kysela moc nepotřebujete, přece jen šlo o pokrm chudých, který byl sice skromný, nicméně sytý natolik, že se podával jako hlavní jídlo. Do polévky se přidávají ještě houby (čerstvé nebo sušené), kopr, kousek másla, sůl, kmín, případně trochu octa na dochucení. Na podávání pak budete potřebovat míchaná vajíčka a brambory na loupačku. S nimi je polévka tak sytá, že k ní ani chleba nepotřebujete.
Připravte si kyselo podle některého z těchto receptů:
Krkonošské kyselo vylepšené smetanou
Zkuste i kyselo podle Koko: