Používáte v kuchyni černé plastové nádobí? V některých případech vám může škodit!
Dalo by se říct, že žijeme v době plastové. Plast je všude – v obalech, v jídle, v kosmetice, ve vzduchu… a ano, také v nás. Mikroskopické částečky plastu, které jsme si nevědomky pozvali do života, už vědci našli v lidské krvi, plicích, mozku, dokonce i v placentě. A nově se objevily i tam, kde bychom je nehledali – v kuchyňské vařečce nebo v sushi tácku z oblíbeného bistra. Oč se jedná?
Překvapivé výsledky
Ve Spojených státech se pod vedením organizací Toxic-Free Future a Vrije Universiteit Amsterdam rozjel velký výzkum. V jeho rámci bylo otestováno 203 černých plastových výrobků – od vařeček přes boxy na jídlo až po hřebeny a hračky. Výsledek byl dost překvapivý: 85 % těchto produktů obsahovalo bromované zpomalovače hoření (BFR), a to i včetně zakázaného dekabromdifenyletheru.
Nejvyšší koncentrace byla nalezena v sushi táccích. Pokud vám pojem dekabromdifenylether nic neříká, vězte, že se jedná o bromovaný zpomalovač hoření, který se dříve přidával do elektroniky (třeba televizí) jako ochrana před zahořením. Bohužel je toxický a v USA od roku 2021 zakázaný.
Sushi si můžete vyrobit sami doma a bez nebezpečných podtácků:
A co Evropa?
Jsme na tom u nás v Evropě lépe? Ne tak úplně. Organizace Arnika společně s dalšími evropskými partnery otestovala produkty z černého recyklovaného plastu, jež jsou na trhu EU. A výsledek? Čtvrtina z nich obsahovala zakázané zpomalovače hoření. Týkalo se to i kuchyňského náčiní, které je běžně ke koupi v českých obchodech nebo e-shopech.
Tyto nebezpečné chemikálie se do nově vyrobených plastových výrobků nedostávají z výroby záměrně, ale při recyklaci elektronického odpadu, jakým jsou staré televize, počítače, vysavače nebo další domácí spotřebiče. Obsahují zpomalovače hoření z důvodu požární bezpečnosti. Jenže jakmile se plasty z elektroodpadu recyklují a použijí znovu, tyto látky v nich zůstávají – a mohou skončit třeba právě v obyčejné plastové naběračce.
Proč je to problém?
Zpomalovače se neuvolní jen tak samy od sebe. Ale problém nastává, jakmile je přiložíte k ohni, používáte v horkém oleji a podobně – chemikálie začnou migrovat. Nevíme zatím přesně, v jakém množství a kdy, ale víme, že se dostanou do jídla. A že se bioakumulují – neboli hromadí v těle. A tam pak škodí: narušují hormonální rovnováhu, mohou ovlivnit plodnost, vývoj nervového systému a některé jsou karcinogenní. Zní to hrozně a hrozné to skutečně je.
Kuchyně jako bezpečné místo
Ne, nemusíte hned běžet a vyhodit celý šuplík s vařečkami a dalším náčiním. Na druhou stranu si připusťme, že sami zjistit nedokážeme, co naše plastové náčiní obsahuje, natož zda vzniklo recyklací. Proto je vhodný následující postup:
- Začněte pozorovat, co doma reálně používáte. Pokud často vaříte s černým plastovým náčiním, omezte ho. Nechte si ho třeba jen na studené pokrmy nebo občasné míchání.
- Nepoužívejte plast při vysokých teplotách. Vaříte při vysokých teplotách? Nebo smažíte jídla v oleji? Pak plast rychle ven z hrnce.
- Pozor na rozteklé nebo deformované náčiní. Když se lžíce začne kroutit nebo se na nějakém místě při kontaktu s horkem zdeformuje, je to konečná – a taky to znamená, že kus plastu pravděpodobně skončil ve vaší večeři. Odborníci v takovém případě doporučují jídlo rovnou vyhodit.
- Jíte sushi přímo z černých plastových tácků? Přesuňte ho raději na talíř.
Jestli také jíte sushi z černého plastového podtácku, na kterém se prodává, raději ho co nejdříve přendejte na talíř.
Tip redakce:
Rozhlédněte se doma – ve věcech po babičce, které máte už pěkných pár let na půdě, v šuplících, v krabici od stěhování. Spousta z nás má doma nebo na chatě kvalitní staré náčiní z nerezu nebo dřeva, jen jsme na ně už zapomněli. Nebo se mrkněte na bazárky, Facebook Marketplace či Vinted – lidé často vyklízejí kuchyně a prodávají solidní věci za pár korun.
Co můžete v klidu používat?
- Nerez – nejodolnější, nejpraktičtější, budou s ním moct pracovat i vaše vnoučata.
- Dřevo – stylové, přírodní, ale pozor, špatně se dezinfikuje.
- Keramika nebo silikon – obvykle bezpečné, jen hlídejte certifikace a kvalitu.
Kuchyně má být místo, kde vzniká dobré a zdravé jídlo, ne pokusná laboratoř. Černá plastová vařečka není čert, ale taky to není kamarád. Až ji příště vytáhnete z hrnce, vzpomeňte si, že možná kdysi bývala televizí – a podle toho s ní zacházejte.
Zdroj: Toxic Flame Retardants in Recycled Plastics, Arnika.org, EnviWeb.cz