Vložit recept
Není minerálka jako minerálka: Pozor na to, kterou pijete
Minerálky jsou v České republice velmi oblíbené a možná si řeknete – voda jako voda. Jenže minerálky nejsou jen obyčejné vody. Jejich složení je jiné a ne všechny jsou vhodné k běžnému a každodennímu pití. Pokud si je tedy nehodláte upírat, je potřeba vybrat tu správnou.
Na první pohled minerálky působí zdravěji než obyčejná voda, která teče z kohoutku. Ta je sice na nejvyšší možné úrovni a také obsahuje nějaké minerály, minerálce se ale vyrovnat nemůže. Ta je čistě přírodní, filtrovaná horninami a musí obsahovat alespoň jeden prvek s prokazatelnými fyziologickými účinky na lidský organismus. Bývá to většinou draslík, sodík, hořčík nebo vápník, ale také fluor nebo jod. Určitě bychom proto minerálky měli zařazovat do svého pitného režimu, pokud bychom ale některé z nich konzumovali každý den a ve větším množství, může nám to naopak uškodit. Proto je užitečné je střídat, dávat přednost slabě mineralizovaným a ty „silnější“ pít jen v omezeném množství.
Jak je to s pitným režimem a hubnutím, se dozvíte ve videu >>>
Slabé klidně každý den, silnější jen výjimečně
Každá minerálka je unikátní v závislosti na tom, kde pramení a kudy protéká, což ovlivňuje i množství minerálních látek, které obsahuje. Podle toho se minerálky dělí do pěti základních skupin na velmi slabě, slabě, středně, silně a velmi silně mineralizované. Vždy je důležité sledovat na obalu jejich složení, včetně množství jednotlivých minerálních látek.
Velmi slabé minerálky s obsahem minerálních látek do 50 mg na litr nejsou kvůli příliš nízkému obsahu minerálních látek vhodné k dlouhodobé konzumaci a u nás se ani nevyrábějí.
Slabě mineralizované vody mají nízký obsah minerálů, včetně tolik diskutovaného sodíku. Obsah rozpuštěných látek je u nich do 500 mg na litr, což je stejné jako u kojenecké vody, takže je lze pít bez omezení. Označují se například jako „pramenitá voda“, mají neutrální chuť a jsou vhodnou alternativou kohoutkové vody.
Mezi slabě mineralizované vody patří například Aquila nebo Dobrá voda.
I středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných látek do 1000 mg na litr lze pít pravidelně a téměř bez omezení jako součást zdravého životního stylu. Jejich množství by ale nemělo překročit 0,5 litru za den a měli by je omezit lidé s vysokým tlakem, kardiaci i ti, kteří mají ledvinové nebo žlučové kameny.
Mezi středně mineralizované vody patří například Korunní, Mattoni, Ondrášovka nebo Magnesia.
Minerální voda
Pozor je třeba si dát u silně mineralizovaných vod s obsahem 1500–5000 mg/l. Ty už by se měly pít jen při specifických situacích, například při velké zátěži při sportu, těžké práci nebo během letních veder, kdy tělo potřebuje doplnit nejen vodu, ale i minerální látky, včetně sodíku. Patří mezi ně například Poděbradka nebo Hanácká kyselka.
Poslední skupina, velmi silně mineralizované vody, se řadí mezi léčivé (musí tedy mít prokazatelné léčivé účinky) a většinou se prodávají v lékárnách. Jejich konzumaci je vhodné konzultovat s lékařem, který dokáže doporučit, jaký druh nejlépe vyhovuje aktuálnímu zdravotnímu stavu. Patří mezi ně například Šaratica, Vincentka, Bílinská nebo Zaječická.
Hlídejte si sodík, ale i hořčík
Při výběru minerální vody je důležité sledovat kromě celkového obsahu minerálních látek i jednotlivé prvky. Zejména obsah sodíku, který je jednou z příčin vysokého krevního tlaku, také zadržuje vodu v těle a může způsobovat potíže s ledvinami. Většina Čechů má kvůli oblibě slaných potravin sodíku nadbytek. Doporučené denní množství soli pro dospělého člověka je podle Světové zdravotnické organizace 3–5 gramů, průměrný Čech soli zkonzumuje 16,5 g denně! Příjem sodíku bychom tedy naopak měli výrazně omezovat. Mezi minerálkami jsou takové, které obsahují jen několik miligramů sodíku v jednom litru, ale jsou i takové, které obsahují stonásobek. Takové jsou nevhodné především pro děti a samozřejmě osoby s vysokým krevním tlakem a kardiovaskulárními problémy. Svůj účel ale mají, protože pomáhají doplnit ztráty minerálních látek při silném pocení, například při horečkách, sportování nebo ve vedru.
Ani pití minerálek s vysokým obsahem hořčíku není ideální, přestože se tento prvek doporučuje na zmírnění křečí. Dlouhodobé pití takových minerálek může totiž zhoršovat vstřebávání vápníku do organismu. Na zmírnění křečí navíc mnohem lépe fungují potraviny rostlinného původu, například mandle, mandlové mléko, banány nebo avokádo.
Raději bez cukru i sladidel
Zvláštní kapitolu tvoří ochucené minerálky, do kterých se přidává obvykle glukózo-fruktózový sirup, fruktóza, konzervant benzoan sodný. Když si je dáte občas, nic se neděje, ale za zdravé je považovat nelze. Vhodné nejsou ani varianty light s příchutí, které obsahují éčka, barviva, ochucovadla, umělá sladidla. Nepředstavují sice pro tělo velkou zátěž, ale doporučit je jako prospěšné nebo dietní rozhodně nelze a svému tělu mnohem více prospějete, když si dáte obyčejnou vodu, která se dá skvěle ochutit i bez kalorií.
