Vložit recept
Když se z babiček stanou profíci: V restauraci v New Yorku vaří babičky z celého světa, dokonce i z Česka!
Restaurace Enoteca Maria na Staten Islandu v jihozápadní části New Yorku je unikátní nejen domácími jídly, která se tu podávají. Hlavním lákadlem jsou ti, kteří je připravují. Nejde totiž o žádné vyhlášené šéfkuchaře, všechna jídla připravují babičky, a to dokonce z celého světa. A pokud i vy s láskou vzpomínáte na kuchařské umění své babičky, jistě vás nepřekvapí, že má restaurace stále plno.
Originální restaurace vlastně vznikla kvůli pocitu, že nikdo neuvaří lepší jídlo než babička. A také z touhy oživit vzpomínky. Když majiteli restaurace Joemu Scaravellovi v krátké době po sobě zemřely babička, maminka a sestra, potřeboval nějak zahnat smutek a stesk, a tak se rozhodl otevřít restauraci a pojmenovat ji na počest své maminky Marie. Neměl žádný podnikatelský plán ani žádné předchozí zkušenosti s provozováním restaurace. „Nikdy jsem ani nepracoval v restauraci, nevěděl jsem, co dělám. Takže jsem se do toho vrhl a výsledek mě nezajímal. V tu chvíli bych udělal cokoli," řekl Scaravella v rozhovoru pro Travel and Leisure. A ukázalo se, že nebyl zdaleka jediný, kdo toužil po nostalgii a příjemném pocitu, který zažíváte, když sedíte doma, užíváte si pohodu a před sebou máte talíř dobrého jídla. Jeho restaurace s 30 stoly má stále plno. A hostům vůbec nevadí, že jídla místo profesionálů připravují babičky, je otevřeno jen tři dny v týdnu a zavírá se brzy večer, protože se babičky potřebují vyspat.
Udělejte si svíčkovou jako od babičky >>>
Restaurace, která spojuje lidi
Unikátní koncept restaurace přináší mnoho výhod nejen hostům, ale i samotným babičkám. Nemají už manžela, děti se odstěhovaly a práce v restauraci jim dává smysl a hlavně přináší radost. Kromě vaření totiž i obsluhují a setkávají se s hosty. Mnohdy je to tak srdečné, že se s hosty objímají a slibují si, že se zase uvidí. A to je to, co se majiteli restaurace nejvíc líbí – síla jídla spojovat lidi dohromady. „Opravdu netoužím provozovat restauraci. Tohle vlastně ani není restaurace. Je to projekt a vedlejším produktem je jídlo. Lidé přijdou a dají nám peníze na jídlo a my je použijeme na zaplacení projektu,“ přiznává Scaravella.
Babičky z celého světa
Protože rodina majitele má italské kořeny, původně v restauraci vařily jen babičky z různých částí Itálie, kde se jim říká nonnas. Majitel ale brzy začal koketovat s myšlenkou, že by koncept trochu rozšířil. A tak postupně přibíral babičky i z jiných zemí. Dnes tak pro restauraci vaří i babičky z Japonska, Peru, Srí Lanky, Uzbekistánu, Egypta, Tchaj-wanu, Ázerbájdžánu, Běloruska, Polska, Německa, Francie a dokonce i jedna babička z České republiky. Jmenuje se Helena, narodila se v Šumperku, velkou část života prožila v Praze, kde pracovala jako umělecká restaurátorka a konzervátorka. Do New Yorku se přestěhovala za svou dcerou a vnukem.
Můžete se nechat překvapit
Babičky se v restauraci střídají a každá samozřejmě vaří to, co vařívala doma pro svou rodinu a co umí nejlépe. Kromě stálého italského menu si tak každý den můžete vychutnat speciality z jiné části světa. Když vaří sicilská babička Margherita, je to například frittata z čerstvých artyčoků nebo pasta con sarde (těstoviny se sardinkami). A hned další den vám babička Nina z Běloruska připraví salát Oděsa s grilovaným lilkem, červenou cibulí, rajčaty a petrželkou, anebo si vychutnáte chobotnici na grilu a lilek Dengaku od japonské babičky Yumi. Můžete se nechat překvapit, nebo se na internetu podívat do kalendáře a zjistit, která babička v daný den vaří.
Aktuálně pro restauraci pracuje 27 babiček z různých koutů světa a všechny to považují za privilegium. Většina jich bydlí v New Yorku a do restaurace pravidelně dojíždějí. Výjimkou je tchajwanská babička, která se v restauraci zastaví jednou za rok během své cesty do USA.
S babičkami to není vždy lehké
Zatímco myšlenka nechat v restauraci vařit babičky je jednoduchá, provedení není vždy snadné. Mnohé babičky totiž používají dost specifické ingredience, které i v takovém městě, jako je New York, mohou být těžko dostupné. Nebo s nimi babičky zkrátka nejsou spokojené. Té ze Srí Lanky se například nelíbilo kari z obchodu, a tak ji majitel restaurace odvezl na trh, aby si nakoupila čerstvé bylinky, které pak usušila a namlela si z nich vlastní směs. Japonskou babičku zase vezl do japonské čtvrti v Brooklynu, aby si koupila čerstvý oddenek lotosu. Ten se jim nakonec podařilo sehnat, krásně očištěný a zabalený. Jenže to se babičce nelíbilo. Chtěla ho neočištěný, aby si ho mohla sama zpracovat úplně od začátku, jak na to byla zvyklá.
Naučte se vařit s babičkou
Restaurace nezůstává jen u vaření pro své hosty. Postupem času a s novými výzvami přicházejí i další aktivity. Stalo se například, že jedna ze zákaznic sledovala nigerijskou babičku, jak vaří v kuchyni, a zeptala se, zda by jí mohla pomoct. A tak jí majitel restaurace podal zástěru a síťku na vlasy a pustil ji do kuchyně. Když viděl toto mezigenerační propojení, byl to prý pro něj takový „aha“ moment, že si řekl, že toho musí využít. Tak začala restaurace provozovat bezplatné individuální kurzy vaření. Když se přihlásíte, můžete se od některé z babiček naučit, jak připravit pár typických jídel z její země.
Majitel restaurace by rád vytvořil i největší sbírku receptů od babiček. A tak na stránkách restaurace najdete unikátní virtuální knihu Nonnas of the World, do níž každý může nahrát fotografie své babičky, její krátký životopis a oblíbený recept napsaný v rodném jazyce. V knize najdete i všechny babičky, které v restauraci vaří, a jejich recepty. Třeba na kachnu s jablky, zelím a bramborovým knedlíkem od české babičky Heleny.
