Vložit recept
Staročeské Vánoce: Co se jedlo na Štědrý den, než se kapr a bramborový salát staly tradičním pokrmem?
Štědrovečerní večeře se u nás většinou neobejde bez smaženého kapra a bramborového salátu a na stole nechybí cukroví či perníčky. Toto menu však nebývalo v českých zemích tradiční. Co se původně vařilo, peklo a jedlo na Štědrý den, než k nám přišla tradice vánočního kapra? To jsme se dozvěděli v Muzeu v přírodě Vysočina.
Štědrý večer našich předků byl vnímán především v duchovní a křesťanské rovině. Většinou se ráno chodilo na jitřní mši – poslední adventní roráty. Až do večera se dodržoval půst. Dospělí i děti přes den buďto vůbec nejedli, anebo měli velmi střídmé postní jídlo, například chudou polévku. Důvodem držení půstu byla duchovní příprava na příchod narození Ježíše Krista, který se v křesťanském světě slaví od půlnoci 25. prosince. Dětem se za dodržení půstu slibovalo zlaté prasátko, které uvidí na zdi.
V mnoha rodinách se na Štědrý den podávala a dodnes podává čočková polévka:
Co nesmělo chybět na štědrovečerním stole
Na Štědrý večer se na stůl snesly nejen dobroty, které upekly a připravily hospodyně, ale pokládaly se na něj také plodiny z úrody, sušené i čerstvé ovoce, ořechy i houby jako poděkování s vírou v dobrý a plodný příští rok. V každé, byť velmi chudé domácnosti, si hospodyně dala záležet, aby na stole bylo to nejlepší, co dům dal. Často se prostíral i talíř navíc, pro osamělé pocestné, jako symbol pohostinnosti.
Bližší informace jsme se dozvěděli v Muzeu v přírodě Vysočina od etnografky PhDr. Ilony Vojancové, která nám prozradila, z jakých jídel se skládala štědrovečerní večeře:
Z čeho a jaká jídla se na Štědrý den připravovala?
Na stole bývalo hned několik jídel. Část z nich se připravovala i několik dnů před Štědrým dnem. Běžně se servírovala polévka z luštěnin, většinou z hrachu. Věřilo se totiž, že se tak v příštím roce urodí kulaté plodiny, především brambory. Čočka zase symbolizovala dostatek peněz. Nechyběl ani černý kuba připravený z krup a hub, kterému se krajově říkalo hubník. K tradičním pokrmům patřila třeba pučálka. Hrách se nechal naklíčit, pak se opražil na sádle nebo na oleji, osolil se či opepřil a jedl se tak, jako my dnes jíme chipsy.
Peklo se také cukroví?
Peklo se především z kynutého těsta, které bylo symbolem kynoucí prosperity a bohatství. K Vánocům v každé rodině patřila a stále patří vánočka. Ta bývala i hlavním štědrovečerním pokrmem. Dokonce se drobila dobytku do žlabu a drobky se sypaly na pole a do sadu, aby se v příštím roce urodilo. Když se vrátím k pučálce, ta se také připravovala nasladko. Opražený naklíčený hrách se zalil medem. V minulosti se dokonce pučálka prodávala na ulicích, podobně jako pečené kaštany.
Paní doktorko, měla byste pro naše čtenáře recept na nějakou vánoční dobrotu?
Tak například na sladkou omáčku zvanou muzika nebo rozvárka. Hospodyně dokázaly přes léto a na podzim zpracovávat úrodu zeleniny a ovoce, aby nastřádaly zásoby na zimu. Ovoce se často sušilo na křížaly. Ty pak kuchařky používaly do sladké vánoční omáčky, tzv. muziky, krajově také nazývané rozvárka. Ve vodě se rozvaří křížaly, sušené hrušky nebo sušené švestky, aby z toho vznikla hustá kaše. Přidá se badyán, hřebíček, skořice, někdo ji zahušťuje strouhaným perníkem, jiný zase osladí medem a omastí máslem. Lze přidat rozinky a třeba i pár oříšků. Rozvárka se pojídala na Štědrý večer tak, že si do ní lidé namáčeli vánočku. Zůstávala na stole a mohla se jíst i druhý den studená.
Staročeské Vánoce
A co bramborový salát a kapr?
Ne, to rozhodně ne. Salát s kaprem se začal ve vesnických domácnostech většinově objevovat až po první světové válce. Teprve pak se stal českou vánoční tradicí. Dostal se k nám z německy mluvících oblastí, ostatně jako i jiné vánoční tradice, které dnes bereme za své. Z německého prostoru k nám přišla tradice vánočního stromku či vánočních perníčků. Do té doby byly u nás v chalupách vystavěné betlémy, které byly symbolem Vánoc.
Z obrázků Josefa Lady máme představu, že chodil ponocný, který oznamoval, kdy se má usednout ke štědrovečerní večeři...
Ponocný míval mnoho funkcí a mimo jiné oznamoval hodiny. Někde to tak mohlo být, ale většinou se usedalo k večeři, když vyšla první hvězda. Atmosféra Štědrého dne byla rodinná a vyznačovala se pospolitostí. Po večeři se vyprávěly příběhy a čekalo se na půlnoční mši. Pak se odcházelo do kostela.
Můžeme si atmosféru Vánoc v Muzeu v přírodě Vysočina připomenout?
V památkové rezervaci Betlém v Hlinsku probíhá až do 12. ledna výstava „Betlém vánoční“. Přijďte zažít atmosféru, kdy Vánoce ještě nebyly komerční záležitostí a žilo se sice skromně, ale víc pospolitě. Přeji všem klidné Vánoce!
Máte recept na bramborový salát?
