Rostlinná strava? Vyzkoušejte styl, který je stále víc trendy

Nemusíte být vegany, ba ani vegetariány, nemusíte se hlásit k žádnému stravovacímu trendu, stačí jen, když cítíte potřebu omezit ve svém jídelníčku maso a masné výrobky jednoduše proto, že na to máte chuť a cítíte, jak tělo volá po odlehčení. Zároveň máte někdy tendenci omezit mléčné výrobky, přitom vás k tomu nevede intolerance laktózy. Nic zvláštního se neděje, jen se prostě intuitivně zařazujete do sílícího evropského proudu vědomého stravování, které má blízko k rostlinné stravě a k potřebě vnímat to, co máme na talíři, z pohledu kvality, výživy i čistoty zdrojů. Jde totiž o naše tělo i naši planetu.

Pokud přece jen potřebujete řád a zařazení, máte je mít. Dokud maso a živočišné produkty zůstanou ve vašem jídelníčku, jste flexitariány. V tomto přístupu je ostatně budoucnost. Předpokládá se, že pyramidu stravovacích trendů druhé poloviny tisíciletí budou až z 90 procent tvořit právě flexitariáni, aniž by si tak nutně museli říkat, ba podle výzkumu si tak vlastně většina z nich ani nijak říkat nehodlá.  

Na cestě k rostlinám 

Rostlinná strava je téma pro argumentační přestřelku, těžko jí ale upřít ohleduplnost k životnímu prostředí a životu hospodářských zvířat. V případě, že je skutečně kvalitní a plnohodnotná, tedy dostatečně doplňující bílkoviny a látky jako železo, vápník či vitamin B12, ukazuje se, že je vhodná pro lidi bez ohledu na věk. Jen chce více přemýšlení a práce. Určitě potřebuje pracovat s luštěninami, ořechy a semeny, mořskými řasami a produkty rostlinného původu, jako je tofu a tempeh. 

Od pondělí do pátku: Veganské recepty, u kterých si na maso nebo vejce ani nevzpomenete

V každém případě zájem o rostlinnou stravu přesáhl stravovací minority během pandemie covidu, kdy si mnozí lidé začali uvědomovat křehkost zdraví a vážně se začali zabývat tím, jak svou odolnost a kondici posílit. Evropská komise přišla se zajímavým poznatkem. Až dvě třetiny spotřebitelů v Evropské unii dnes chtějí jíst zdravěji a udržitelněji. Podle rozsáhlého průzkumu organizace ProVeg International naší největší motivací není starost o hospodářská zvířata a zdraví planety, ale starost o zdraví při zachování požitku z dobré chuti. Potom nás zajímá bezpečnost potravin a až někde ke konci preferencí jejich cena. Že je to jako z jiného světa? Ani ne, příklon k chuťově příjemné rostlinné stravě natolik ovlivňuje spotřebitelské chování, že na ně už pár let reagují mnozí velcí výrobci potravin, včetně maloobchodních řetězců, a ty těžko podezírat, že by tak postupovali bez racionálního základu. Rozšiřují sortiment vege potravin a pracují na tom, aby zdravým a nejvíce udržitelným způsobem vylepšili jejich chuť, texturu i vzhled. To je evidentně důvod, proč po masových, uzeninových i mléčných alternativách zvědavě sáhnou i lidé, kteří by si jich dříve nevšimli.

Vědomé jídlo

Zájem o rostlinné potraviny a polotovary trvale roste napříč sortimentem v obchodech. Jako první z maloobchodních potravinových řetězců vypracovala široký koncept vědomé výživy až do roku 2025 společnost Lidl, jejíž výrobky bodují v soutěži Rostlinný produkt roku. Začalo to v roce 2017 komplexní strategií snižování cukru a soli v jejích privátních značkách. Zároveň s tím začalo přísné sledování možných reziduí, kontaminujících látek a přísad. Letos cílí v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace na děti nejen faktickým omezováním soli, cukru a nasycených tuků ve svých značkách určených dětem, ale také novými standardy v marketingu. Při propagaci svých značek totiž již nehodlá zařazovat reklamy cílené na děti, které propagují nezdravé dětské potraviny. S tím jde ruku v ruce edukace dětí podporou projektu Jedlé školní zahrady a také rozšiřování sortimentu rostlinných výrobků, zejména těch, které dodávají hodnotné bílkoviny schopné vyvažovat omezení či vyloučení masa. To je hlavním úkolem privátní značky Vemondo. 

Rostlinná revoluce

Věda ale letí v rostlinném trendu dál a chystá na nás food revoluci. Začalo to nenápadně takzvanou upcyklací neboli přeměnou odpadu v nový produkt s optimálně vyšší hodnotou, což sleduje snahu o šetření potravinami. Příkladů je dnes celá řada. Z dužiny zeleniny a ovoce se po odšťavení pečou sušenky a z bramborových slupek lupínky, přezrálé banány se proměňují ve sladký chléb, z drti sójových bobů po výrobě sójového mléka se připravují veganské karbanátky. S upcyklací si poradí zejména start-upy, ale v některých případech i šikovní spotřebitelé sami doma, když si uvědomí, jak spotřebovat suroviny beze zbytku. Laboratoře mají jiný důležitý úkol: pomoci omezit živočišnou výrobu kvůli jejím negativním dopadům na životní prostředí, zejména na produkci skleníkových plynů, odlesňování a spotřebu vody. Pracují nejen na kultivaci masa z živočišných buněk nebo jeho hybridní variantě, ale také na získání čistě rostlinné náhrady z podhoubí.

Od pondělí do pátku: Večeře bez masa, které budou chutnat i zapřisáhlým masožravcům

Bez burgeru není léto kompletní! Vyzkoušejte ty nejlahodnější varianty s masem i vege verze