Vložit recept
Mandloně v Hustopečích rozkvétají. Pokochejte se jejich nádherou!
Mandloňový sad v Hustopečích na Břeclavsku je unikátem. Je totiž největší nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Široko daleko něco podobného nenajdeme, proto květy mandloní každoročně lákají tisíce návštěvníků. Pokochat se jejich nádherou můžete na slavnostech mandloní, které se letos konají od 21. do 23. března.
Mandloňové sady v Hustopečích rozkvétají každoročně přibližně na přelomu března a dubna (v závislosti na počasí) a nabízejí nádhernou podívanou, která přitahuje návštěvníky z blízka i daleka. Jemné růžové květy pokrývající stovky stromů vytvářejí kouzelnou atmosféru, jež je nezapomenutelným zážitkem pro každého milovníka přírody.
Mandle se vám budou brzy hodit při pečení velikonočního mazance:
Historie pěstování mandloní na našem území sahá až do 17. století, avšak největší rozmach zažily právě v Hustopečích. První rozsáhlé sady zde byly vysázeny v roce 1949 v rámci snahy socialistického hospodářství o soběstačnost. V 60. letech 20. století zde rostlo kolem 50 tisíc mandloní na ploše 185 hektarů. Mandle se tu pěstovaly zejména pro gastronomické účely. Postupně však pěstování přestávalo být ekonomicky výhodné a sady se začaly zmenšovat. Po roce 1989 přestal být o úrodu mandlí zájem a sady postupně upadaly v zapomnění.
Obnova sadů přišla na přelomu tisíciletí. Město Hustopeče získalo část sadů v roce 2004 a další v roce 2008, čímž umožnilo jejich systematickou obnovu. Díky finanční podpoře z evropských fondů došlo v roce 2010 k revitalizaci sadů a nové výsadbě. Dnes Hustopeče spravují dva mandloňové sady s více než 850 vzrostlými stromy a nově vysazený sad.
Proč právě Hustopeče?
Mandloně v Hustopečích mají díky místnímu klimatu ideální podmínky pro růst. Oblast patří mezi nejteplejší v České republice, s dlouhými léty a krátkými zimami, což ji činí podobnou íránským horám, považovaným za pravlast mandloní. Původní genofond jihomoravských mandloní zahrnuje několik unikátních kultivarů, pojmenovaných podle místních oblastí, například Rakvická, Lovosická nebo Hustopečská sladkojaderná.
Květ mandloně
Jak vypadá mandloň?
Jestli jste ještě mandloň nikdy neviděli, možná vás překvapí, že její větve netvoří širokou korunu, ale rostou spíše do výšky. Stromy mandloní tak mohou být vysoké až 10 metrů a rozkvétají jako první z ovocných stromů u nás, přibližně o týden dříve než jejich blízké příbuzné meruňky. Mandle totiž botanicky není ořech, ale ovoce! Květy mandloní mohou mít bílou, narůžovělou nebo růžovou barvu, vyrůstají v párech a objevují se dříve než listy.
Větve mandloní netvoří širokou korunu, ale rostou do výšky.
Udělejte si krásný výlet
Mandloňové sady nejsou jen krásnou přírodní lokalitou, ale také významným turistickým cílem. Návštěvníci mohou procházet naučnou stezkou vedoucí k rozhledně na Hustopečském starém vrchu. Tato rozhledna, otevřená v roce 2012, nabízí úchvatný výhled na rozkvetlé sady a okolní krajinu včetně Pálavy. Stezka je dlouhá necelých 9 km, přičemž existuje i kratší varianta měřící přibližně 5 km. Informační tabule podél trasy přibližují historii sadů, místní přírodu a specifika pěstování mandloní.
Pokochat se můžete i z rozhledny.
Slavnosti lákají i na mandlové dobroty
K rozkvětu mandloňových sadů přispěly také Slavnosti mandloní a vína, které se konají každoročně na jaře, v období, kdy jsou stromy v plném květu. Tyto slavnosti nejen oslavují krásu mandloní, ale také přibližují návštěvníkům tradici pěstování mandlí a jejich využití v gastronomii. Jejich součástí je samozřejmě i bohatý kulturní program a ochutnávky mandlových produktů, například mandlové kávy, mandlové limonády, likéru Mandlovka nebo různých chuťovek z mandlí. Letos můžete slavnosti navštívit od 21. do 23. března
V mandloňových sadech můžete ochutnat i různé pochoutky z mandlí.
Kromě jarního rozkvětu nabízejí sady příjemné prostředí i v létě, zatímco na podzim lze pozorovat dozrávající plody. Zralé mandle spadlé na zem si v hustopečských sadech můžete i nasbírat a odnést si tak kousek této jedinečné tradice domů.
