Vložit recept
Bez hamburgeru, smažáku i sladké limonády. Slovensko zakázalo prodej nezdravých jídel a nápojů na školách
Školní bufety na Slovensku už nemohou nabízet přeslazené a energetické nápoje, hamburgery nebo smažená jídla. Od středy 15. 3. 2023 to zakazuje nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která má zajistit zdravější stravování žáků. Bufety mají nově nabízet hlavně ovoce a zeleninu, celozrnné, cereální a mléčné výrobky, jakož i nápoje a přírodní šťávy bez konzervačních přípravků.
Obezita už netrápí jen dospělou populaci, ale stále více se týká i dětí, a to u nás i u našich sousedů na Slovensku. Proto se tamní úřady už dlouho snaží prosadit opatření, která by stravování školních dětí alespoň částečně usměrnila. Změna sortimentu ve školních bufetech má podle úřadu hlavního hygienika snížit celkový objem cukru a soli, které děti konzumují.
Ne všechny hranolky jsou nezdravé. Znáte celerové?>>>
Dodržování nové vyhlášky, která vstoupila v platnost ve středu, mají kontrolovat hygienici, do konce tohoto školního roku ale ještě budou přihlížet k tomu, že některé změny se budou zapracovávat postupně. Nový sortiment bufetů na školách na Slovensku nesmí obsahovat například příliš slazené nápoje, dále nápoje s obsahem kofeinu, taurinu nebo chininu, tedy kolové a energetické nápoje a tonik. Zakázaná jsou také typická fastfoodová jídla včetně langošů, chlebů ve vajíčku neboli smaženek, výrobků s obsahem majonézy, paštik a zpracovaných masných výrobků a uzenin s podílem masa nižším než 80 procent. Vyhláška nezakazuje cukrovinky, slané brambůrky, krekry a tyčinky, mohou ale tvořit nejvýše polovinu sortimentu.
V prodejních automatech na Slovensku si děti koupí jen omezený sortiment.
Slovensko se podobnou věc pokoušelo ve školách zavést už v roce 2014. Tehdy plánovalo zakázat prodej cukrovinek, slazených nápojů a jiných nezdravých potravin na školách. Zákon už byl schválený, nakonec ho ale vetoval tehdejší prezident Andrej Kiska, podle něhož norma přesně nedefinovala, jaké konkrétní produkty rychlého občerstvení by se ve školách nesměly prodávat.
Jak je to u nás?
Širokou nabídkou sladkostí a dalších nezdravých jídel v bufetech a automatech na školách se v minulosti zabývali i čeští odborníci. Od ledna 2017 začala platit takzvaná pamlsková vyhláška, která zakazovala v bufetech a automatech na základních školách prodej nezdravých potravin, například chipsů, limonád nebo obložených baget (do té doby bylo jen na rozhodnutí ředitele školy, co si žáci o přestávce mohou koupit). Vyhláška byla poměrně přísná a provozovatelé bufetů si stěžovali, že jim zakazuje prodávat i „neškodné“ potraviny, jako je šunka, sýr nebo běžné pečivo. Na tom, že je příliš přísná, se shodli i odborníci. Proto ministerstvo vyhlášku předělalo a po roce a půl začala platit mírnější verze, která povolovala celozrnné pečivo, obložené bagety, majonézu, kečup, hořčici, ochucené vody (ne limonády nebo kolu), tvrdé sýry či grilované kousky masa.
Mají zákazy ve škole cenu?
Podobné vyhlášky nejsou novinkou ani v ostatních zemích Evropy. Jeden z nejpřísnějších zákonů má Francie, kde jsou už od roku 2005 prodejní automaty na základních a středních školách úplně zakázány. Důvodem je, že většinu sortimentu, který se v nich nabízí, tvoří právě nezdravé potraviny s vysokým obsahem cukru. Podobné zákazy byly v minulosti zavedeny například i v Maďarsku nebo Rumunsku. Všechna tato opatření mají ale jedno velké úskalí. Když si totiž děti nemohou nezdravé potraviny opatřit ve škole během vyučování, koupí si je jinde, konkrétně v obchodech poblíž škol. Dalším problémem je, že takovéto zákazy nemohou suplovat rodinnou výchovu. Stravování dětí ovlivňují ze šedesáti procent jejich rodiče a návyky, tedy to, zda dítě bude jíst ovoce, zeleninu nebo třeba ryby, se tvoří hlavně v době, kdy děti ještě nechodí do školy. Pokud se dítě naučí přibližně do věku pěti let jíst sladkosti, chipsy nebo dokonce pít kolu, odstraňuje se takový zlozvyk velmi špatně a ani přísné zákazy ve školách s tím nic neudělají.
