Vložit recept
Stoleté vejce, pomočené nebo s kachňátkem uvnitř: Měli byste odvahu ochutnat tyto vaječné delikatesy?
Zatímco k českým velikonočním pokrmům patří krásně žlutobílá vařená slepičí vajíčka, Asiaté si s oblibou vychutnávají své vlastní vaječné speciality, k jejichž ochutnání člověk potřebuje hodně odvahy. Ne nadarmo se říká: jiný kraj, jiný mrav. A také jiné chutě a v tomto případě opravdu hodně podivné.
Stoletá vejce
Cenu za vizuální přitažlivost nebo vůni by tato vejce rozhodně nezískala. Místo toho, aby byla pevná a bílá s krásně žlutooranžovými žloutky, mají rosolovitou konzistenci a tmavohnědý až černozelený odstín a štiplavý zápach podobný čpavku, kvůli němuž si vejce vysloužila nepříliš lichotivou přezdívku „vajíčka z koňské moči“. Přesto jsou stoletá vejce v Číně považována za velkou lahůdku a jsou naprostým základem tamní kuchyně. Můžete si je dát v mnoha restauracích, od těch nejobyčejnějších až po ty luxusní, ověnčené michelinskými hvězdami.
Historie vajec, kterým se někdy také říká tisícíletá nebo černá, je stará asi 500 let a sahá až do období dynastie Ming. Tato lahůdka vznikla v podstatě náhodou. Existuje několik variant příběhu, ta nejčastější je o tom, jak jeden farmář našel v bahnité tůni s vodou a hašeným vápnem kachní vejce, která byla díky tomuto nálevu přirozeně zakonzervovaná. Proces vzniku vajíčkové lahůdky se od té doby příliš nezměnil, jen se trochu zjednodušil a zrychlil. Při výrobě stoletých vajec se používá zpravidla směs alkalického jílu, nehašeného vápna, soli a popela z čerstvě spáleného dřeva, do které se na určitou dobu naloží kachní, křepelčí nebo slepičí vejce. Už to samozřejmě není sto let, doba naložení se pohybuje od sedmi týdnů do pěti měsíců. Ideální stoleté vejce by mělo mít dostatečně velký, tekutý a zelenožlutý žloutek obklopený prstenci v hnědé, zelené a tmavomodré barvě. Právě barvy označují různé fáze přeměny.
Páchne, odporně vypadá, ale chutná skvěle
Pokud byste chtěli stoleté vejce ochutnat, budete muset překonat prvotní odpor k jeho barvě i vůni. Ale odborníci tvrdí, že je to pouze psychická zábrana, podobná té u sýru s modrou plísní, který také nevábně voní a vypadá, ale chutná skvěle. I děti v Číně se odmalička učí milovat vůni a chuť stoletého vejce. Pokud se vám podaří překonat vizuální bariéru i zápach, možná vás mile překvapí jeho chuť, která je krémová a lehce štiplavá. Ideální je zkombinovat vejce s nakládaným zázvorem, často se také podává s čínskou rýžovou kaší congee. V Šanghaji a na Tchaj-wanu se kombinuje s tofu, lehkou sójovou omáčkou, čerstvým zázvorem a sezamovým olejem. A v Hongkongu byste ho mohli ochutnat zapečené v listovém těstě s fazolovou pastou a zázvorem.
Asijská specialita balut neboli vařené ptačí embryo
Embryo ve skořápce neboli Balut
I další vaječná bizarnost pochází z Asie. Rozšířená je především na Filipínách. V pouličních stáncích se tam prodává stejně běžně jako u nás párek v rohlíku. Narazit na pochoutku zvanou balut můžete i ve Vietnamu, Thajsku, Malajsii nebo Číně. Čínskou kulturou byl ostatně balut inspirován, jeho historie je ale o něco kratší než u stoletého vejce, přibližně 200 let. Při prvním pohledu na tuto filipínskou lahůdku má většina lidí chuť říci „Ne, děkuji“. Jde totiž o oplodněné kachní vejce, které se udržuje dva až tři týdny v teple, aby se v něm vyvinul zárodek, a pak se vaří ve skořápce v páře přibližně půlhodinu. Abyste si vytvořili dokonalou představu, jak balut vypadá, pokud rozklepnete jeho skořápku, uvnitř je embryo, kterému do vylíhnutí chybí asi týden a má tedy už i peří a zobáček. Pro někoho šílená představa, pro Filipínce delikatesa, kterou si vychutnávají teplou, ochucenou solí, octem nebo sójovou omáčkou. Ve Vietnamu by vám balut nejspíše nabídli se solí, pepřem a bylinkou podobnou koriandru.
Několik různých chutí v jedné skořápce
Ochutnat balut znamená prožít si celý proces, který začíná tím, že rozklepnete skořápku a vypijete tekutinu uvnitř, která prý připomíná masový nebo vodnatý kuřecí vývar. Následuje žloutek, který je nadýchaný a krémový, a nakonec kachní embryo, které u lidí vyvolává smíšené pocity. Zatímco někteří říkají, že je křehké a rozplývá se na jazyku, jiní tvrdí, že to při jeho pojídání praská a křupe (připomeňme si, že důvodem jsou zcela jistě zobáček, pařátky a kůstky nebohého nenarozeného ptáčka). Ať tak, či onak, Filipínci považují balut díky vysokému obsahu bílkovin a dalších živin za levnou alternativu vitaminů a často si ho dopřávají po dlouhé prohýřené noci. A zatímco pro ženy je „jen“ zdrojem energie a živin, na muže prý balut funguje jako přírodní afrodiziakum. I proto se mu také říká filipínská viagra.
Počuraná panenská vejce
I takzvaná panenská vejce nebo vejce panenských chlapců pocházejí z Číny, přesněji z okresu Tung-jang v provincii Če-ťiang, kde patří k tradičním jarním pokrmům. Místní jim říkají „chuť jara“ a v roce 2008 byla dokonce prohlášena za místní nehmotné kulturní dědictví. Klíčovou složkou při jejich přípravě je moč mladých chlapců, nejlépe ve věku do deseti let. Vysvětlení, proč to musí být právě moč těchto chlapců, neexistuje. Snad jen to, že tomu tak bylo po staletí. Moči je potřeba opravdu hodně, proto se sbírá do kbelíků na základních školách. Výroba jedinečných vajec trvá téměř celý den. Začíná se namáčením a následným vařením syrových vajec v hrnci s močí. Poté se skořápky natvrdo uvařených vajec rozbijí a dále se vejce ještě několik hodin dusí v moči. Vůně hotových vajec je prý nezaměnitelná a chuť lehce slaná. Mnozí obyvatelé provincie věří, že panenská vejce mají i pozoruhodné zdravotní benefity. Údajně snižují tělesné teplo, podporují lepší krevní oběh, celkově oživují tělo, a když je sníte, nedostanete prý úpal a nebude vás trápit atritida.
