Vložit recept
Mikulášská nadílka podle našich babiček: Vyrobte dětem čerty ze sladkého těsta nebo sušených švestek
Advent, období příprav a čekání na Ježíška, je spojen s řadou hezkých zvyků i svátků. Jednou z krásných adventních tradic jsou postavy Mikuláše, anděla a čerta. Víte, proč má jejich návštěva ráz obdarování i hrozby trestu a co nám svým poselstvím Mikuláš s čertem přinášejí? Udělejte dětem mikulášskou výslužku postaru. Upečte jim čerty podle tradičního receptu, nebo je vyrobte ze sušených švestek.
Svatý Mikuláš má skutečný historický původ. Mikuláš z Myry se narodil v tureckém Patrasu kolem roku 280 našeho letopočtu a zemřel 6. prosince někdy kolem let 345 až 352. Byl to člověk dobrý, přející, pečující, který vykonal mnoho dobrých skutků a zázraků. Mikuláš rád obdarovával své okolí, pomáhal lidem v nouzi a pojí se s ním mnoho legend. Jedna z nich tvrdí, že tři mladé dívky zachránil od hříšného života na ulici, když jim do dřeváků v jejich domě daroval zlaté mince, které je zachránily. Ostatně právě s touto legendou je spojen zvyk hledat na Mikuláše nadílku ve vyčištěných botách, později v zavěšených ponožkách. Mikuláš vždy stál na straně chudých, pomáhal jim nejen dary, ale také při hledání spravedlnosti. Je považován za patrona dětí, proto je jeho postava vnímána jako vlídná, hodná a milá.
Odkdy se slaví svátek svatého Mikuláše?
První oslava svátku svatého Mikuláše proběhla 5. prosince 1555 (6. prosinec je považován za výročí smrti sv. Mikuláše), o čemž svědčí písemné zmínky z té doby. Mikulášský svátek byl nejvýznamnějším adventním svátkem spojeným s dáváním dárků. Dnes už to tak necítíme. Za chvíle obdarovávání považujeme Štědrý večer, ten však byl v historii spojen s církevními chrámovými obřady. Dárky se dávaly na Mikuláše.
Největší rozkvět na našem území zažil svátek svatého Mikuláše v době Marie Terezie. Ostatně z té doby je známa i akvarelová malba, na které jsou Marie Terezie se svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským obklopeni ve sváteční den svými dětmi a v rohu místnosti jsou dřeváky, ze kterých vylézá sláma a větvička jako dárky pro nehodné děti.
Mikuláš, anděl a čert
Hodná a vlídná postava Mikuláše bývala nejprve doprovázena pouze čertem, který je symbolem hrozby, aby byly děti hodné, poslušné a modlily se. Nosí s sebou pytel s dárky pro neposlušné děti – slámu nebo uhlí. V pytli si čert také odnáší zlobivce do pekla. Až později k nim přibyl anděl, který měl připomínat zbožnost. Všichni tři však dětem nosí nadílku.
Mikulášská nadílka
Sladká nadílka byla vždy odměnou pro hodné děti. Neposlušné dostaly slámu, brambory, kamení, dokonce uhlí, někde i řepu. Děti většinou dostaly spravedlivě ode všeho kousek. V dobách našich předků však nebylo zvykem dávat kupované sladkosti, jako je tomu dnes. Přesto děti o nadílku nebyly ošizené. Kromě čerstvého a sušeného ovoce dostávaly oříšky a sladké pečivo.
Pohádkový český čert
Mnoho generací vyrůstalo na pohádkové a lidové tradici českých čertů. S láskou a nostalgií si vybavujeme pohádkové čerty, jak je například namaloval Josef Lada. U nás je čert často vyobrazen jako hloupý, mnohdy až směšný, někdy dokonce i kamarádský. Má sice zpodobňovat zlo, ale zároveň je snadné ho přechytračit a vyzrát nad ním. Na jeho příkladu se dětem v pohádkách vysvětluje, že peklo na hodného člověka nemůže. Českého čerta bychom si neměli nechat vzít. V poslední době se u nás začala objevovat tradice pochodů krampusů, která patří spíše do německy mluvících zemí. Postavy krampusů původně pocházejí z alpské oblasti, jejich vzhled je hrozivý, s velkými kozími rohy a s úmyslem děsit. Je jen na nás, zda z tradice svatého Mikuláše uděláme dětem děsivou podívanou, nebo jim uchováme vlídnou vzpomínku na českého Mikuláše s čertem. Byla by škoda, kdybychom našeho dobráckého čerta opustili a nechali si jej nahradit postavami, které do naší lidové tradice nepatří. Náš čert si takové zacházení nezaslouží, stejně jako naše děti a vnuci.
Tradiční Mikuláš, anděl a čert
Naše babičky si uměly poradit i s čerty
V minulých dobách se objevovali v nadílce čerti ze sušených švestek nebo upečení ze sladkého těsta. Vyzkoušejte si je také vyrobit podle našeho návodu a receptu. A klidně si na pomoc přizvěte i děti, které to jistě bude bavit. Užijete si tak příjemné společné chvíle, a když jim budete vyprávět o tradici sv. Mikuláše a Vánoc, dokonce je zábavnou formou poučíte. Popřípadě si pro opravdovou čertí atmosféru můžete pustit některou z českých pohádek o čertech.
Vypečení čerti
Babičky na Mikuláše pekly sladké čerty, které dětem dávaly do nadílky. Těsto nebývalo nikterak speciální, používalo se totiž klasické vánočkové těsto. Z jedné dávky těsta vytvoříte 6 čertů o velikosti asi 20 cm a 6 čertů o velikosti asi 15 cm (udělejte je menší, během pečení ještě nakynou).
Vypečení čerti z vánočkového těsta
Co budete potřebovat:
- 1 kostku droždí
- 160 g krupicového cukru
- 200 ml mléka
- 500 g mouky (půl hladké a půl polohrubé)
- 1 lžičku soli
- 2 žloutky
- 125 g másla
- 1 lžičku nastrouhané citronové kůry
- bílek a máslo na potření
- velké rozinky, sušené brusinky nebo celá lísková jádra na oči
Na dozdobení:
- provázek, červený papír na jazyk, větvičky
Postup:
1. Všechny suroviny na těsto nechte ohřát na pokojovou teplotu. Droždí rozdrobte do vlažného mléka, přidejte lžíci cukru a na teplém místě nechte vzejít kvásek.
2. V míse rozšlehejte žloutky, změklé máslo, zbylý cukr a citronovou kůru, přidejte sůl, vzešlý kvásek a přisypte mouku. Dobře propracujte, až vznikne hladké těsto. Zakryjte ho utěrkou a nechte v teple asi hodinu a půl kynout (doba kynutí závisí na okolní teplotě). Pak těsto prohněťte vařečkou nebo rukou a nechte ho ještě půl hodiny kynout.
3. Vykynuté těsto vyklopte na pracovní plochu a začněte připravovat vypečené čerty (podrobný postup najdete ve fotogalerii).
4. Z těsta udělejte „válečky“, v jedné třetině naznačte hlavu. Nožem část hlavové části rozřízněte, aby vznikly rohy a prsty je vytvarujte do špičky. Naříznutím těsta po stranách a ve spodní části vytvořte ruce a nohy.
5. Čertíky přeneste na plech, dotvarujte, potřete bílkem a nechte odpočívat patnáct minut. Na oči použijte velké rozinky, sušené brusinky nebo celé lískové oříšky.
6. Plech s čerty dejte do trouby předehřáté na 180 °C a pečte, dokud čerti nezačnou hnědnout. Ještě horké je potřete máslem a ozdobte podle fantazie.
Čerti ze sušených švestek
Naše babičky si přebytky jablek a švestek sušily, aby měly na zimu zásobu vitaminů. Sušené ovoce bylo mnohdy jedinou sladkostí, která se mlsala. Často se také využívalo na výrobu jedlých dárků pro děti. Pojďte s námi na tuto dobu zavzpomínat a přiberte k tomu své děti nebo vnuky. Určitě je to bude bavit.
Čerti ze sušených švestek
Co budete potřebovat:
- sušené švestky
- rozinky
- špejle a párátka
Na dozdobení:
- provázek, kousek červeného papíru, nit nebo jemný drátek, můžete přidat i zvoneček, rolničku, kousek režné látky...
Postup:
Na špejli napíchněte čtyři sušené švestky a špejli zkraťte.
1. Tělíčko a hlavu vyrobíte ze čtyř švestek napíchnutých na špejli. Tu pak zkraťte podle potřeby.
Do spodní švestky zapíchněte dvě špejle jako nohy.
2. Do spodní švestky zapíchněte další špejle jako nohy, na které rovněž navlékněte švestky. Podobně postupujte i u rukou. Tím získáte základní tvar čerta.
Rohy zapíchněte čertovi do hlavy.
3. Na párátka napíchněte rozinky a zapíchněte je do čertí hlavy jako rohy.
Každého čerta zapíchněte do jablka nebo rozpůlené brambory a dozdobte podle fantazie.
4. Celou postavu čerta zapíchněte do jablka nebo rozpůlené brambory. Tak zajistíte stabilitu. Čerta si dotvořte podle vlastní fantazie. Jazyk můžete vyrobit z kousku červené papriky, slupky z jablka, kousku látky nebo papíru. Rozinky navlečené na drátku nebo niti poslouží jako čertovský řetěz. Můžete použít i smotaný provázek.
Vy si můžete k Mikuláši vyrobit domácí vaječňák:
