Michelinský kuchař Benedikt Faust: Baví mě úcta Čechů k tradičním receptům | Magazín | Recepty.cz

Michelinský kuchař Benedikt Faust: Baví mě úcta Čechů k tradičním receptům

13. prosince 2019 • 00:00

Michelinský kuchař Benedikt Faust zavítal do Karlových Varů a milovníky jídla ohromil newyorskou specialitou - bagely. Jak si šéfkuchař poradil s vymýšlením chuťových kombinací tohoto street foodu a co vaří, když chce udělat dojem? 

Benedikt Faust z restaurace KUNO 1408 v německém Würzburgu se pustil v karlovarském Bagel Lounge do nelehkého úkolu. Připravit bagely, vnímané spíše jako rychlé občerstvení, s nápaditostí a chuťovými kombinacemi hodnými michelinského šéfkuchaře, se prý zpočátku zdálo jako tvrdý oříšek. Nicméně vše dobře dopadlo a vy jste měli možnost ochutnat vegetariánský bagel s avokádovou omáčkou, hummusem a burgerem s cizrny a sýru feta, vitello style bagel s hovězím a tuňákovou omáčkou, berlínský s trhaným vepřovým, brambory, jablky a smaženou cibulkou, ale i s kuřecím burgerem, kari majonézou a medovým kečupem. Navíc v restauraci nechal část svého know-how a všechny michelinské bagely zůstaly v Bagel Lounge na jídelním lístku.

Bylo vymyslet recepty na bagely velkou výzvou pro michelinského kuchaře?

Ano. Byl jsem sem pozván, protože jsem jedním z nejlepších kuchařů v Německu, a díky tomu jsou na mou práci kladeny i hodně velké nároky. Bagel potřebuje hodně omáčky, každý den jsou všechny bagely dělané tady a ručně. Když jsem zkoušel recepty, tak jsem je dělal v Německu, kde jsou k dostání jen nekvalitní bagely v obchodě, které chutnají jako papír. Chtěl jsem, aby každý ze čtyř bagelů byl úplně jiný a bylo tam něco ojedinělého, ale přitom dostupného v místních podmínkách. Já a tři mí kuchaři jsme testovali bagely celý týden v mé restauraci ve Würzburgu. Museli nám ovšem dovézt ty místní, aby to bylo autentické. Potom jsem musel dojet sem a naučit v místní kuchyni kuchaře, jak na to. Bylo i potřeba, aby to zvládl každý tak jako já, protože jinak by to bylo nanic. Doufám, že budou chutnat, protože bych se sem rád ještě někdy vrátil, aniž by tu po mně házeli rajčaty.

Jak se vám líbí česká kuchyně?

Velmi! Je poznat, že je tu rozdíl mezi německou a českou kuchyní, ale celkově sleduji i vývoj vaší země. Velmi mě zaujalo, jaký máte stále respekt k tradičním jídlům, která vás učily maminky a babičky a která se stále drží. V Německu se momentálně dělá hrozně komerční kuchyně a nikdo si ani nepamatuje, co maminky a babičky vařily. Chuť jídel a jejich vůně mají i tu moc nás ve vzpomínkách zavést jinam, jsou nostalgické. Když jsem tu byl naposledy, tak akorát umřel Karel Gott, byl jsem s kamarádem ve sklípku, kde bylo spousta mladých lidí a hráli tam tak osmdesát písní jen od Karla Gotta. To mě fascinovalo a měl jsem z toho až husí kůži, v Německu to jen tak nezažijete, aby si tak mladá generace vážila něčeho nebo někoho staršího ročníku.

Máte nějakou oblíbenou ingredienci?

Momentálně je to kari, česnek a celkově koření. Rád experimentuji s takovými kombinacemi, které nejsou úplně typické.

Když vám domů přijde návštěva, co pro ni vaříte?

Záleží na tom, jaká návštěva. Když je někdo michelinský kuchař, tak si všichni myslí, že jsme lepší než jiní kuchaři. Proto potřebuji vědět, jestli návštěva, která přichází, má nějaké vysoké očekávání, jestli chce milion chodů, nebo jí stačí jen řízek.

Michelinský kuchař Benedikt Faust: Pro ženy vařím rychle, aby mi neutekly.

My jsme magazín pro ženy, takže dámy bude určitě zajímat, jakým jídlem byste ohromil ženu?

Normálně vaříme pro ženu, když už ji trochu známe. Jsem neuvěřitelný romantik, takže bych určitě věděl, co bude mít nejraději. Tak by mi záleželo na tom, abych měl dost času se jí věnovat. Protože když budu stát čtyři hodiny u plotny, bude to sice absolutně dechberoucí, ale ona by se nudila a hledala v telefonu, s kým půjde na rande příště. Nejspíš by to tím pádem byly boloňské špagety nebo něco hodně lehkého a poradil bych to každému muži. Všechno ostatní můžeme dělat až v případě, že už jsme si ji absolutně získali.

Bylo jedním z důvodů, proč jste se stal kuchařem, to, že jste věděl, že láska prochází žaludkem a že u žen tak budete mít úspěch?

Bylo mi patnáct, nevěděl jsem, co dělat, a škola mi moc nešla. Dříve jsme chodili k pracovnímu poradci, který se mě ptal, co mě baví. Řekl jsem mu, že si rád hraju na počítači a vylizuji mísy, když máma vaří. Řekl mi, že buď tedy mohu být tiskař, nebo kuchař. Tiskař mi přišel nudný, tak jsem šel na kuchaře.

Podívejte se, jak na snídaňový bagel s hummusem podle časopisu F.O.O.D. >>>

Autor: Gabriela Röhrichová