Vložit recept
Tajemství moderních bylinkářek aneb louky plné radosti
Kdekdo by si řekl, že na čaji a koření se nedá nic změnit, natož vylepšit. Jsou stejné od pradávna a výroba je snadná. Prostě to vyroste, sklidí se, usuší a je hotovo. Bohužel, nebo spíš bohudík, to tak snadné není! Obzvlášť, když se řídíte mottem, že je půda dar a máme za ni zodpovědnost. S touto myšlenkou a bylinkářstvím nás seznámil Josef Dvořáček, ředitel firmy Sonnentor.
V projektu Beze zbytku časopisu F.O.O.D. se můžete každý měsíc seznámit s někým inspirativním, kdo umí s jídlem zacházet ekologicky. V červnovém čísle se vydáme na zelené louky Sonnentoru, kde pěstují bylinky a koření tradičním způsobem bez chemie.
Většina z nás má raději nákup od známých a sympatických prodejců, kde víme, co kupujeme, tak stejně to mají i v Sonnentoru. Bylinky nakupují od lidí a rodin, které znají a vědí celý příběh svého produktu. Může se to zdát až neskutečné, když jejich dodavatelé jsou například z Peru nebo Tanzanie, ale je to tak. Za každou bylinkou je člověk a díky tomu si mohou dovolit tu nejlepší kvalitu. Ať už jde o chrpu od Pospíšilových z Vysočiny nebo o mátu od pana Janíčka z Kozojídek.
Zázrak pod zelenou střechou
Aby se produkty Sonnentor mohly pyšnit biokvalitou, potřebují specifickou péči i zacházení a občas i trochu sebeobětování. Například při jejich sběru se nemůžete postříkat konvenčními repelenty, a musíte tak snést sem tam nějaký ten štípanec od komárů. Také jejich skladování a sušení není žádný med. Aby rostliny nenapadly škůdci, mají vše hermeticky uzavřené a využívají skladovací místnosti se zelenou střechou. Díky nim je v budově až o 5 °C méně než venku, a tak se škůdci líhnou pomaleji. A co s breberkami, když se přece jen vylíhnou? Jak jinak než s nimi zahájit boj výhradně přírodní cestou.
Na léto se hodí ledové čaje, recept najdete zde >>>
Šetřit neznamená šidit
To, že výrobce a distributor zvolí ekologickou cestu pro své výrobky, neznamená, že zákazník bude o něco ochuzen. Například krabičky, ve kterých jsou čaje, nemusí být obalené celofánem. V Sonnentoru používají ekologickou fólii z celulózy a postupně se snaží přejít na úplné „naháče“. Tím ušetří až 15 tun fólie ročně. Také na obaly netisknou údaje o spotřebě, ale vypalují je laserem. Zdá se to jako zbytečnost, ale když si uvědomíte, že planetu jen tímto krokem ušetří o 250 l inkoustu a rozpouštědel za rok, hned je to velmi důležitý údaj.
Garanty projektu Beze zbytku jsou šéfredaktorka časopisu Darina Křivánková, herec, moderátor a gastronomický nadšenec Lukáš Hejlík, odbornice na výživu a kvalitu potravin Karolína Fourová, specialistka na pečení chleba a gastronomická publicistka Juliana Fischerová a zakladatelka neziskové organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová.
Červnové číslo časopisu F.O.O.D. můžete zakoupit v elektronické podobě nebo do schránky bez poštovného ZDE >>>.
Časopis F.O.O.D.
