Pavel Berky: O vlastním malém bistru pořád sním
Narodil se v Rimavské Sobotě a po studiích se stal úspěšným módním návrhářem. A pak se přihlásil do soutěže MasterChef Česko 2020 a v ní se probojoval až na bronzovou příčku. To ještě netušil, jak se mu zásadně změní život.
Dnes ho lidé poznávají na ulici a trochu změnil profesi, má nové sny i životní plány, a tak jsme se zeptali.
Jak vám soutěž MasterChef změnila profesní a soukromý život?
Docela radikálně. Jednak proto, že jsem na nějakou dobu musel odložit módní návrhářství a věnovat se mu jen nárazově. Ale také mi MasterChef otevřel úplně novou cestu, která mě profesně i osobně naplňuje. A věřím, že se časem naučím obě profese lépe skloubit a věnovat se vaření i módě zároveň. Zatím se to teprve učím, je to pro mě úplně nové.
Máte nějakého kuchaře jako svůj profesní vzor?
Popravdě ani moc ne. Nejvíc mě inspirují naše maminky a babičky, které vaří denně a za ty roky mají jídla skvěle vyzkoušená. Stejně jako ony často ve svých receptech vycházím z česko-slovenské kuchyně, která mě moc baví. Snažím se často recepty rozebrat a najít na ně nějaký jiný pohled. Připravit je třeba pomocí nových technik nebo jen tu a tam přidat nebo odebrat některou z ingrediencí.
Máte pořád ještě sen o své vlastní restauraci?
Vím, že by bylo krásné mít vlastní restauraci, nebo jen malé bistro s dobrým kvalitním jídlem. Ale také je mi jasné, že otevřít a vést vlastní restauraci může být často mnohem náročnější, než by se mohlo zdát. Bojím se také, že místo vaření bych nakonec skončil mezi papíry a řešil vlastně úplně jiné věci, než si užíval samotného vaření. Ale kdo ví, možná někdy v budoucnu si nějaké to malé bistro otevřu.
Kde berete inspiraci při vaření a pro koho nejraději připravujete jídlo?
Vždycky mě inspirují suroviny, které mám k dispozici, ať už lokální nebo exotické. Moc rád cestuji a poznávám nové kuchyně. Vždy mě překvapí, když se třeba některé jídlo v různých zemích připravuje vlastně dost podobně a přitom jen špetka jiného koření může rázem jídlo zcela změnit a dodá mu úplně jiný rozměr. A jsem moc rád, když můžu uvařit jídlo pro své přátele nebo rodinu, ale také mě moc baví vařit pro úplně cizí lidi, třeba na nějakém food festivalu nebo akci, kde člověk dostane upřímnou zpětnou vazbu.