Vložit recept
Gastroexpedice Itálií: To nejlepší, co může země La Dolce Vita nabídnout
Do Itálie vedou cesty spousty Evropanů. Antické památky, teplé moře, skvělé pláže a impozantní Alpy. Nás gurmány sem ale táhne něco úplně jiného. I pro nás je totiž Apeninský poloostrov zemí zaslíbenou.
I neznalému se po vyřčení slov italská kuchyně začnou sbíhat sliny. Lehká a moderní gastronomie plná chutí je něco, co chcete poznat. Jenže Itálie je velká země a téměř každý region má své speciality. Nasedněme tedy do auta, projeďme Itálií od severu k jihu a nechme se nést na vlnách gastrozážitků. Sbalit kufry, koupit benzín, zkontrolovat havarijní pojištění a vyrážíme!
Parmezán
A začněme hned na severu tím, co dělá Itálii Itálií. Polévky, omáčky, těstoviny nebo degustace s vínem by byly o tolik chudší, nebýt parmezánu. Ten pravý Parmigiano-Reggiano pochází z provincií Parma a Reggio Emilia, které mu také daly název. Podobné sýry vyrobené jinde tento název nosit nesmí. Co nazýváme parmezánem, je většinou Grana Padano. Parmezán je ale jen jeden. Vyrábí se z kravského částečně odtučněného mléka a zraje minimálně 12 měsíců. Opravdovou vzácností jsou ale ty nejvyzrálejší extra stravecchione, které zrají 72 měsíců.
Boloňská omáčka
Nespěchejme na jih a zůstaňme na severu Apeninského poloostrova. Víte, kde se vzala česká legenda v podobě špaget s kečupem a eidamem? Jídlo z nedostatku zdánlivě připomíná boloňské těstoviny. V Boloni ale o tomto českém pokrmu raději nemluvte, stejně jako o tom, jak vypadají boloňské těstoviny třeba v našich školních jídelnách.
Původ boloňské omáčky se váže k francouzskému ragú. Původní recept z 19. století byl založen na libovém telecím mase a objevila se v něm i pancetta, máslo, cibule, mrkev a samozřejmě parmezán. Správně marně hledáte rajčata. Ta se v receptech objevují až později a rozhodně ne v takovém množství, v jakém to známe nejen od nás, ale i z jiných částí světa. Tyto recepty spíš připomínají neapolskou omáčku.
Neapolská pizza
Cesta nás tak nezadržitelně vede na jih do města pod Vesuvem. Pizza je považována za královnu italské kuchyně a neapolská pizza za královnu mezi pizzami. Kde jinde si ji tedy dát? Vždyť slovo pizza pochází právě z neapolského dialektu italštiny.
Kdo zná pouze klasickou pizzu, bude v Neapoli asi překvapen. Těsto té neapolské má trochu jiné složení, déle zraje a v konečném důsledku je pevné a nadýchané. To prozradí zejména vysoké okraje. Recept na tradiční Neapolskou pizzu je dokonce regulován zákonem, který říká, jaký má mít pizza tvar a jak musí být připravováno těsto.
Pasta con le sarde
Co by to bylo za cestu Itálií, která by nekončila až na samém jihu na Sicílii? I z místní kuchyně je cítit výrazný arabský vliv a také blízkost moře. Nejznámější sicilskou specialitou je Pasta con le sarde. Jde o těstoviny se sardinkami, ančovičkami, divokým fenyklem, šafránem, cibulí, piniovými oříšky a rozinkami. Na to ještě přijdou kousky chleba. A samozřejmě vařené těstoviny, nejčastěji dlouhé, tlusté bucatini.
Také už se vám sbíhají sliny? Tak šťastnou cestu, ať neprověříte své povinné ručení, a dobrou chuť!
