Co jste nevěděli o broskvích?

Někomu mohou migrénu spouštět i broskve • Autor: Shutterstock.com

7. září 2017 • 00:00

Broskve pomáhají při prevenci vysokého krevního tlaku, podporují činnost srdce a dokonce zlepšují náladu a pomáhají vůči stresu! Broskve jíme ale hlavně, protože nám jejich sladká dužina chutná a výborně se hodí do koláčů, marmelád a limonád.

Broskvová limonáda s melounem

Sladká limonáda s broskvemi a melounem osvěží při oslavách i zahradní party. Krásně zužitkujete broskve a zabere vám to jen chvilinku!

1. Pravlastí broskve je starověká Persie, Řekové a Římané ji nazývali perským jablkem.

2. Hlavním pěstitelem za starých časů ale byla Čína. Právě z jejího severu pocházejí nejodolnější odrůdy, kterým se daří i u nás. Z Číny se následně dostaly do Persie a rozšířily se do středomoří. Španělé je pak přivezli do Ameriky, kde se dodnes pěstují a představují tam víc jak polovinu produkce.

3. První broskvoně se začaly ve střední Evropě pěstovat v 1. století.

4. Plané broskvoně někdy objevíte na místech, kde byste je nečekali, třeba na jižním úpatí Himálaje.

5. Opravdu je nektarinka jen nechlupatá broskev? Ano. Roste totiž na broskvoni. Má však ještě větší nároky na půdu a klima než běžná broskev.

6. Plochá broskev zvaná Peento, říká se jí i sendvičová, má příjemnou, pevnou, lehce nakyslou dužninu.

7. Broskve neskladujte v ledničce, přijdou o část chuti a hlavně o vůni. Ani v horku nevydrží, v chladu pak maximálně 5 dnů. Jsou prostě ovocem pro rychlou spotřebu.

8. Na broskvový džem se hodí jen dobře zralé až mírně měkké plody.

9. Broskev nám může připomínat tvar srdce. Možná proto je pro naše srdce tak blahodárná a má na něj pozitivní účinky.

10. Zralé broskve jsou lehce stravitelné. Obsahují rozpustnou vlákninu, která změkčuje a působí na trávicí trakt, mají i slabé laxativní účinky.