Ačokča, mexická okurka nebo sléz, aneb exotická zelenina z vašeho balkonu

Ačokča aneb okurková paprika

Co čekat od rostliny s tímto názvem? Jde o popínavou subtropickou rostlinu se šlahouny dlouhými až 5 metrů, která plodí podobným způsobem jako okurky. Jen není tak mohutná, a i plody jsou mnohem menší. Navíc mají spíš podobu papriky, ovšem vašemu jazyku nabídnou směs paprikové a okurkové chuti.

A to je dokonalá kombinace chutí pro saláty s tuňákem, s vajíčkem, se sýrem, které jsou během léta oblíbenou večeří i obědem. Tuňáka lze navíc celé léto sehnat v cenových akcích, možná ho nabízí i Kaufland leták příští týden. Obecně je ačokča skvělá všude, kdy očekáváte jak chuť okurky, tak i papriky.

Pěstovat ačokču je velmi snadné. Potřebuje jen větší nádobu s kvalitním substrátem, dostatek zálivky a pravidelné přihnojování organickým hnojivem, které dnes snadno pořídíte v tekuté formě. Další, bez čeho se ačokča neobejde, je opora. Ale tu už na balkoně vlastně máte - stačí jí totiž zeď, nepohrdne ani zástěnou z přírodního materiálu.

Ačokču vypěstujte nejlépe ze semínek. Sejte ji v březnu, aby mohla v květnu na balkon. Nesmí se potkat s mrazíky, zašla by vám. Výsev stačí udělat do kelímku od jogurtu, velkou nádobu si vyžádá až později, až ji budete dávat na konečné stanoviště. Plodit začne během léta - a dokud se příliš neochladí, v plození bude pokračovat.

Pravidelně přihnojujte a zalévejte, listy mají být sytě zelené barvy. Plody jsou výborné už coby malé (okolo dvou centimetů). Jak rostou a zrají, postupně v nich tvrdnou tmavá a velká semínka. Ze zralých plodů je nutno semena vyndávat. Ačokča se dá nakládat, kvasit, dusit, péct, grilovat i mrazit.

Melothria neboli mexická okurka

I mexická okurka ochotně poroste na každém balkonu, který je aspoň trochu chráněn od severního větru. Plody vypadají podobně jako naše okurky, ale jsou velmi zdobné - žíhané. Ale poměrně malé. Konzumují se syrové, i všelijak tepelně upravené, naložené, zakvašené. Mají okurkovou chuť, ale s nádechem melounu a limetka. Zkrátka skvělé letní osvěžení!

Když jsou plody zralejší, berou na sebe i tvar melounu (ale nikoliv velikostí - melothria má plod dlouhý jen okolo 2 - 3 cm). I melothria je popínavou rostlinou, takže k jejímu pěstování budete potřebovat stejnou výbavu, jakou jsme uvedli u ačokči. Roste poměrně bujně a dost plodí, takže pěstování vás bude bavit. I mexickou okurku je nutno pravidelně zalévat a přihnojovat, ale na nedostatek živin nereaguje tak striktně jako ačokča. Zde najdete detaily o pěstování mexické okurky.

Melothria je skvělá i jako sterilovaná - stejně jako naše okurky. Máme pro vás ověřený recept na nálev a koření do sklenic se sterilovanými okurkami, kam ale místo okurek dáte okurky mexické - případně oba druhy zeleniny namícháte - máte-li je k dispozici. Melothria je ale natolik vynikající, že ji pravděpodobně sníte v salátech a jako zobání při kávičce na balkoně.

Sléz přeslenitý neboli čínský

Ke dvěma plodovým zeleninám teď přidáme zeleninu listovou, z níž se však dají konzumovat i květní pupeny. Jde o sléz, který byl v Asii vyšlechtěn právě do zeleninové podoby. I z české krajiny známe několik druhů slézů, které se využívají jako léčivky, ale těch bychom se příliš nenajedli.

Sléz čínský neboli přeslenitý je totiž vyšlechtěn tak, aby měl velké a šťavnaté listy jemné chuti, které jsou ke konzumaci dokonce výživově vhodnější než špenát. Upravují se přitom stejným způsobem. Ze slézu přeslenitého byl vyšlechtěn ještě i sléz kučeravý, jehož listy jsou kadeřavé - podobně u kadeřávku nebo petrželky. O to více se zvětšuje jejich celková plocha a výnos z pěstování. Má ovšem příliš drobné květy, které ke konzumaci moc nelákají (na rozdíl od slézů velkokvětých).

Sklízejí se buď listy z přízemní růžice (na balkoně) nebo se rostlina nechá vyhnat do plné velikosti - a až z ní se listy postupně odlamují. Ale to spíše na volných záhonech. Dorůstá totiž až do 3 metrů, a tak potřebuje i hodně zeminy a živin. Ve stádiu sklizně z přízemní růžice si vystačí se zeminou v nádobě a dostatečnou zálivkou. I sléz se pěstuje nejprve doma ze semínek, v polovině května smí ven.