Víte, co je šoldra, pučálka nebo šmigrustovka? Objevte krajové velikonoční speciality
Mazanec, beránek nebo nádivka s uzeným masem nesmí o Velikonocích chybět snad na žádném svátečním stole. Věděli jste ale, že dříve měl každý kraj své vlastní tradiční pokrmy? Dnes už je najdete spíš v kuchařkách našich prababiček, někde je ovšem připravují dodnes.
Šoldra neboli muřin
Pokud navštívíte na Velikonoce Těšínsko nebo okolí Ostravy, určitě musíte ochutnat šoldru, v některých variantách zvanou muřin. Je to v podstatě luxusní „balíček“ z kynutého těsta, ve kterém je zapečený kus uzeného masa, klobása nebo i kus uvařeného vejce. Jídlo se tradičně nosilo do kostela k posvěcení.
Tradičně se na Velikonoce připravuje i nádivka:
Zdroj: Videohub/recepty, CNC
Šoldra, někdy zvaná také plecovník, přichází na stůl o velikonoční neděli. Těsto na šoldru z bílé pšeničné mouky je v zásadě podobné jako třeba na české vdolky. Jako u každého kynutého těsta, i u šoldry je důležité důkladné vypracování. Jestliže budete šoldru plnit uzeným masem (které je vždy třeba předem uvařit), použijte k zadělávání těsta vývar z uzeného.
Jak na těšínskou šoldru?
Ingredience:
- 75 g sušeného mléka
- 21 g droždí
- 45 g cukru
- 500 g hladké mouky
- 250 g žitné celozrnné chlebové mouky
- sůl
- 30 ml oleje
- 300 ml uzeného vývaru
- 300 g uzeného masa
- 300 g prorostlé slaniny
- 2 menší klobásy
Šoldra se připravuje hlavně ve Slezsku.
Postup:
1. Ze sušeného mléka, droždí, cukru, vody a trochy mouky udělejte kvásek. Přidejte zbytek mouky, sůl, olej, vypracujte tužší těsto a nechte ho vykynout.
2. Pak rozválejte na silnější plát, poklaďte uzeninami a masem, zaviňte do tvaru chleba a nechte v pomoučněné ošatce asi 20 minut spojem nahoru kynout.
3. Troubu předehřejte i s plechem na 230 °C a plněný chléb – šoldru – na něj překlopte. Pečte, až bude mít pěknou hnědavou barvu (když bude hnědnout moc rychle, přikryjte ji alobalem) a bude na poklep „zvonit“.
Pučálka aneb dobrota z hrachu
Dnes už na pučálku narazíte málokdy, přitom byla po staletí symbolem jara a půstu. Je to důkaz, že i z obyčejného hrachu se dá vykouzlit sváteční jídlo. Pučálka (na Chodsku se jí říkalo také pálenec) je staročeské jídlo, které se připravuje z naklíčeného hrachu. Odtud i její název odvozený z klíčení neboli pučení hrachu. Naklíčený hrách se pražil či pekl, později se i smažil na tuku a podával se naslano či nasladko.
Pučálka se na mnoha místech říkalo také slavnostem, které se konaly vždy od Popeleční středy do první postní neděle. Po vesnicích dříve chodíval také pučálník, mladík oblečený do chlupaté beranice a kožichu naruby, který měl v ruce zástěru plnou sazí. Tloukl na dveře a hospodyni, která ho pustila do stavení, sazemi umazal a rozmetal je po celém domě. A existovaly dokonce i babky pučálnice, které přímo na ulici v malých kamínkách pražily naklíčená hrachová zrna a prodávaly je kolemjdoucím.
Jak připravit pučálku?
Ingredience:
- sušený celý hrách
- sádlo
- cibule nebo česnek
- mletý pepř a sůl
1. Hrách propláchněte, nasypte do sklenice, zalijte dostatečným množstvím vody a nechte do druhého dne při pokojové teplotě nabobtnat. Pak hrách propláchněte čistou vodou, vraťte do sklenice, zakryjte mikrotenovou fólií nebo víčkem s několika dírkami, aby k hrachu mohl vzduch, a nechte semínka klíčit. Každý den je opatrně propláchněte vodou. Po dvou až třech dnech by měl mít hrách půl až centimetr dlouhé klíčky.
2. V pánvi rozehřejte sádlo, přisypte klínky cibule nebo česneku a naklíčený hrách, lehce osolte, opepřete a opékejte tři až pět minut. Hrách moc nemíchejte, jen ho lehce na pánvi prohazujte, aby se z něj neuvolnily slupky. Hotový hrách by měl být lehce křupavý. Před podáváním ho podle potřeby ještě dochuťte solí a pepřem a podávejte horký. Pučálku můžete také vylepšit slaninou a majoránkou.
Šmigrustovka: Báječný vyprošťovák
Velikonoční pondělí si někde neumí představit bez polévky zvané šmigrustovka. Svůj název dostala od slova šmigrust. Právě tak se říká v některých částech Moravy zvyku polévání děvčat vodou na Velikonoční pondělí. Ve východních Čechách je tento zvyk známý jako šmerkust, šmerkus nebo šmerkous, zatímco na Moravě právě jako šmigrust, případně šmirgust, šmergust či šmegrust.
Do polévky šmigrustovky patří údajně to, co koledníci přinesou z koledy. Na vesnicích to nebyla jen natvrdo uvařená vajíčka, ale nezřídka přinesli i dobrou domácí klobásku nebo kousek uzeného. Říká se také, že tato polévka dokáže zázraky hlavně v případě, pokud máte podrážděný žaludek.
Jak na šmigrustovku?
Ingredience:
- 300 g uzeného masa
- 1 větší cibule
- 1 pikantní klobása
- 4 vejce uvařená natvrdo
- 50 ml smetany ke šlehání
- 2 lžíce hladké mouky
- 1 lžička sladké mleté papriky
- 1 žloutek
- nastrouhaný křen
- pažitka
- sůl a mletý pepř
Do šmigrustovky využijete i vykoledovaná vejce.
Postup:
1. Do hrnce dejte uzené maso, přidejte oloupanou celou cibuli, zalijte vodou a vařte, dokud není maso měkké. Podle potřeby přilévejte vodu. Měkké maso vyjměte a ve vývaru ještě asi 15 minut povařte klobásu. Pak vývar přeceďte a odměřte 1 litr.
2. Uzené maso a klobásu nakrájejte na kostičky. Rozdělte je do čtyř talířů a do každého přidejte oloupané vařené vejce rozkrojené na čtvrtiny.
3. Vývar přiveďte k varu. Postupně do něj zašlehejte smetanu promíchanou s moukou a mletou paprikou. Povařte 10 minut, odstavte z ohně a vmíchejte rozšlehaný žloutek. Nakonec vývar podle potřeby dochuťte solí a pepřem.
4. Vývar rozdělte do talířů a dozdobte nastrouhaným křenem a pažitkou.
V mnoha krajích se na Velikonoce pečou jidáše:
Zdroj: Videoredakce ženských titulů, CNC
Zdroj: Recepty.cz, F.O.O.D., zkraju.cz