Vložit recept
Kvasit se dá víc než jen zelí: Zkuste fermentovaný oves jako zdravou snídani
Fermentace, známá také jako kvašení, je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších metod zpracování potravin. Díky ní vznikají oblíbené produkty, jako jsou jogurty, kimči, kefír, kombucha, kysané zelí nebo třeba fermentované vločky. Jejich výhodou není jen to, že jsou chutné, ale i zdraví prospěšné. Posilují imunitu, pomáhají zbavit tělo různých zdravotních problémů, zlepšují pleť, a dokonce díky nim můžete i omládnout.
Fermentace prodlužuje nejen trvanlivost, ale hlavně přirozeně zvyšuje obsah probiotických kultur, které podporují zdraví střevního mikrobiomu. A právě ten hraje zásadní roli v našem imunitním systému, metabolismu i psychické pohodě. Jak potvrzuje i řada studií a výzkumů, rovnováha střevní mikroflóry ovlivňuje mimo jiné i proces stárnutí a regenerace našich buněk. „Fermentované potraviny jsou přirozeným elixírem mládí. Obsahují bakterie, které působí protizánětlivě a antioxidačně, a tím mohou přispívat k ochraně buněk před poškozením,“ vysvětluje Bc. Zuzana Melicharová, DiS., nutriční terapeutka společnosti Semix Pluso.
Kysané zelí si můžete snadno vyrobit sami doma:
Zdroj: Videohub, CNC
Zdravotní benefity fermentovaných potravin
Fermentované produkty prospívají našemu tělu na několika úrovních. Zlepšují trávení, podporují imunitu a pomáhají udržovat rovnováhu střevního mikrobiomu. Některé studie dokonce potvrzují jejich vliv na snížení zánětů spojených se stárnutím – tzv. inflammagingem. „Konzumace fermentovaných potravin vede ke zvýšení mikrobiální diverzity ve střevě, což se pozitivně odráží nejen na trávení, ale i na celkové vitalitě. Fermentace tak může být jedním z klíčových nástrojů prevence civilizačních chorob,“ vysvětluje Zuzana Melicharová.
Fermentace není jen trend, ale návrat k přirozenému způsobu zpracování potravin. Ať již sáhnete po domácím kefíru, kvašené zelenině nebo fermentovaných vločkách, děláte pro své zdraví i dlouhověkost to nejlepší, co příroda nabízí.
Co všechno lze fermentovat
Fermentovat, tedy kvasit, lze téměř cokoli, od zeleniny, mléka a luštěnin až po obiloviny či pseudoobiloviny, jako jsou oves, ječmen nebo pohanka. Každá surovina přináší do výsledného pokrmu jiné spektrum mikroorganismů a chuťových tónů. Například zmíněný oves se díky svému složení stává ideálním základem pro řadu výživných fermentovaných pokrmů. „Klíčený oves, který projde fermentací, je skvělým zdrojem probiotik i postbiotik, tedy látek, které bakterie během fermentace produkují a které posilují střevní bariéru a snižují záněty v těle,“ doplňuje nutriční terapeutka. Fermentací se zároveň zvyšuje stravitelnost potravin a biologická dostupnost živin, například vitaminů skupiny B, minerálních látek a antioxidantů. Díky tomu má tělo z fermentovaných pokrmů vyšší užitek než z jejich nefermentovaných variant.
Kimči je doslova zázračný životabudič.
V Asii patří mezi oblíbené fermentované potraviny miso pasta, kimči či tempeh, zatímco v Evropě je to kefír, kysané zelí a kombucha. Fermentace zvýrazňuje u surovin jejich chuť i vůni. Například kysané zelí získá fermentací svěžest a lehce pikantní tón, zatímco mléčné výrobky přirozenou krémovost.
Znáte fermentovaný oves?
Oves patří mezi výživově nejhodnotnější obiloviny. Obsahuje beta-glukany, které pomáhají udržet normální hladinu cholesterolu a glukózy v krvi, a působí jako prebiotikum, tedy výživa pro zdravé střevní bakterie. A když se oves naklíčí a následně fermentuje, vznikne z něj unikátní potravina spojující benefity vlákniny, probiotik i antioxidantů. „Takto i vzniká inovativní dezert z klíčeného ovsa, který je zdravý pro každého jedince, včetně diabetiků a těch, jenž trpí laktózovou intolerancí. Vznikl fermentací předem naklíčeného ovsa a je bez laktózy i bez lepku,“ doplňuje Zuzana Melicharová ze Semixu.
Ovsánek se dá koupit i ve verzi s vysokým obsahem bílkovin.
Fermentované vločky jako ideální snídaně
Fermentovat oves je překvapivě jednoduché. Stačí ovesné vločky (ideálně jemně mleté) v misce zalít vlažnou vodou, aby byly namočené, a to ideálně v poměru 1 : 2, ale sami vyzkoušejte, jaký poměr vám bude nejlépe vyhovovat. Misku se zalitými vločkami přiklopte talířkem a nechte při pokojové teplotě fermentovat ideálně 8–12 hodin. A máte hotovo.
Kaše z fermentovaných ovesných vloček
Pokud si chcete ráno připravit vydatnou a zdravou snídani, namočte si vločky již večer a ráno budete mít kaši připravenou raz dva. Při fermentaci ovesných vloček na ranní kaši můžete do misky klidně přidat i špetku mleté skořice nebo trochu sušeného ovoce. Ráno stačí takto připravenou kaši jen doladit tím, co máte rádi, nebo lehce ohřát, což oceníte v zimních měsících. Ale pozor, neohřívejte vločky na vysokou teplotu, aby se nezničily v nich obsažené laktobacily. Kaši lze nakonec posypat čerstvým ovocem, ořechy či doladit medem, čekankovým sirupem nebo třeba ořechovým krémem.
Na podzim je výborná i ovesná kaše s jablky a skořicí:
Zdroj: Videohub, CNC
Zdroj: autorský článek, Healthline.com, Med.stanford.edu
